Hospoda ze Skandawy (2. polovina 18. století) ★Kopie hospody z druhé poloviny 18. století z vesnice Skandawa v okrese Kętrzyn. Takové hospody stávaly u frekventovaných cest, zde u cesty do Královce, a byly místem odpočinku pocestných. Dlouhá hrázděná budova s červenou střechou dnes slouží jako restaurace s regionální kuchyní.
Vodní mlýn z Kaborna (2. polovina 18. století) ★Dřevěný vodní mlýn z varmijské vesnice Kaborno pochází z druhé poloviny 18. století. Vzdutá voda padala shora na kolo s korýtky a otáčela jím, a kolo pohánělo zařízení na mletí obilí uvnitř. U mlýna se vyplatí zastavit u potůčku a ukázat dětem, jak těžkou práci vykonávala samotná voda.
Kamenný dům z Łutynowa (1. polovina 19. století) ★Dům z polního kamene s doškovou střechou pochází z vesnice Łutynowo a vznikl v první polovině 19. století. Uvnitř je zařízen skromný byt chudé rodiny, která přišla o vše při požáru, z počátku 20. století, a ševcovská dílna ze stejné doby: na policích stojí boty a u okna šicí stroj a nářadí ševce.
Škola z Pawłowa (19. století) ★Vesnická škola z 19. století z vesnice Pawłowo, dřevěná budova s červenými okenicemi stojící mezi břízami. Muzeum v ní pořádá vzdělávací programy. V téže budově nyní funguje také bylinková čajovna Pijalnia Ziół, kde si můžete dát bylinné nálevy a posedět venku pod lípou.
Zájezdní hostinec s hospodou z Małszewa (18. století) ★Kopie zájezdního hostince s hospodou z 18. století z vesnice Małszewo v okrese Szczytno. Takové hostince se stavěly u rušných cest, aby se pocestní mohli najíst a odpočinout si. Uvnitř uvidíte zařízenou šenkovnu s lavicemi a výčepem a ve vozovně vedle stojí staré vozy a bryčky.
Chalupa z Gązwy (přelom 18. a 19. století) ★Chalupa z Gązwy z přelomu 18. a 19. století je postavena z dřevěných trámů. Ze strany cesty má mělké podloubí na třech sloupech a ze strany dvora chlév z polního kamene. Uvnitř stojí kamna z roku 1792 z kachlů se scénkami a květinami a expozice představuje domov rodiny truhláře a chovatele holubů.
Kovárna z Bielice (1. polovina 19. století) ★Kopie kovárny z Powiśle z první poloviny 19. století z vesnice Bielica, s bílými stěnami a štítem z hrázděného zdiva. Uvnitř je výheň a kovářský měch. Kovář rozžhavil železo v ohni, který měch rozdmýchával, a pak ho koval na kovadlině a vyráběl podkovy a nářadí.
Hasičská zbrojnice z Giedajt (1902) ★Cihlová hasičská zbrojnice z roku 1902 z vesnice Giedajty ve Varmii, s vysokou věží, ve které se sušily hasičské hadice. Uvnitř stojí staré hasičské vozy s ručními čerpadly, natřené načerveno. Děti si mohou zblízka prohlédnout, čím se hasily požáry před více než sto lety.
Usedlost ovčáka a košíkáře s chalupou číslo 1 z Kaborna ★Varmijská usedlost s chalupou číslo 1 z Kaborna z přelomu 18. a 19. století, s modrými okenicemi a mechem porostlou doškovou střechou. Uvnitř je představen domov středně zámožné rodiny ovčáka a dílna, ve které se pletly koše. Kolem dvora stojí ovčín a sýpka z Purdky a stodola z Marcinkowa.
Holandský větrný mlýn z Dobrocina (2. polovina 19. století) ★Větrný mlýn holandského typu z druhé poloviny 19. století z vesnice Dobrocin, s tradičním zařízením na mletí obilí. Jeho osmiboký trup stojí nehybně a proti větru se otáčela jen čepice, tedy střecha s osazenými lopatkami. Vyplatí se ho porovnat s beraním mlýnem a paltroky, které se otáčely celé.
Usedlost včelaře a hrnčíře s chalupou z Nowego Kawkowa ★Varmijská usedlost s chalupou z 19. století z Nowego Kawkowa, s podloubím v rohu a štítem z hrázděného zdiva. Interiér z 30. let 20. století patřil zámožnému včelaři a vedle funguje hrnčířská dílna s pecí na vypalování nádob. Ve stodole ze Stękin stojí žentour, tedy zařízení poháněné koněm, který chodí dokola.
Beraní větrný mlýn z Wodzian (1773) ★Původní větrný mlýn z roku 1773 z vesnice Wodziany v Powiśle stojí osamoceně mezi poli na západním okraji skanzenu. Celý dřevěný trup i s lopatkami spočívá na pevném podstavci zvaném kozlík. Aby mlynář natočil lopatky proti větru, otáčel celým mlýnem pomocí dlouhé oje.
Paltrok z Ruskiej Wsi (2. polovina 19. století) ★Původní větrný mlýn z druhé poloviny 19. století z Ruskiej Wsi u Mrągowa, s trupem obitým dřevěným šindelem. Je to paltrok: aby se lopatky natočily proti větru, otáčel se celý trup, který se posouval na litinových kladkách po kolejnicích položených na zděném soklu. Děti mohou tento sokl vypátrat u paty mlýna.
Chalupa z Burdajn (1. polovina 19. století) ★Kopie chalupy z první poloviny 19. století z vesnice Burdajny, s předsazenou podloubní částí z hrázděného zdiva opřenou o oblouky. V předsazené části se dříve skladovalo obilí. Uvnitř je zařízena školní třída a byt učitele z 20. let 20. století: děti uvidí dřevěné lavice, tabuli a katedru učitele a porovnají starou třídu se svou.
Kostel z Rychnowa (kopie, 1712-1714) ★Dřevěný evangelický kostel na osmibokém půdorysu, krytý rákosem, je kopií svatyně z let 1712-1714 z Rychnowa. Byl postaven v Královci v letech 1910-1913 a do Olsztynku přenesen v letech 1938-1942. Uvnitř se vyplatí zaklonit hlavu: na stropě je namalováno pokušení v ráji, na stěnách apoštolové a oltář z roku 1662 pochází z Różyńska Wielkiego.
Parkový altán z Judyt (počátek 20. století)Malý altán z počátku 20. století, kopie stavby z palácového parku v Judytách. Má stěny z hrázděného zdiva s červenými cihlami a střechu z pálených tašek. Stojí blízko vchodu, u hospody, takže si ho můžete prohlédnout na začátku nebo na konci procházky.
Zemní sklep z Małszewa (2. polovina 19. století)Zemní sklep z druhé poloviny 19. století z vesnice Małszewo stojí v usedlosti s kamenným domem z Łutynowa. Zvenku je vidět jen travnatý pahorek s kamenným vchodem. Takové sklepy byly na venkově běžné: pod vrstvou země byl chlad, proto se v nich skladovaly potraviny a úroda.
Věž z Maniek (kopie, 1685)Vysoká dřevěná věž u kostela z Rychnowa je kopií věže z roku 1685 u kostela svatého Mikuláše v Mańkách. Spolu s kostelem a kamennou zdí tvoří někdejší kostelní areál: kolem kostelů se zakládaly nejstarší hřbitovy a zeď oddělovala posvátnou půdu od zbytku vesnice.
Stodola z Jerutek (2. polovina 19. století)Dlouhá stodola z druhé poloviny 19. století z vesnice Jerutki u Szczytna, postavená z dřevěných trámů a krytá doškem. Má tři přístodůlky na obilí a dva mlaty. Na mlatu, tedy udusané podlaze, se mlátilo obilí cepy, aby se oddělilo zrno od slámy.
Chalupa z Chojnika (polovina 19. století)Původní chalupa z poloviny 19. století z vesnice Chojnik u Morągu, domov zámožné hospodářské rodiny z Powiśle. Charakteristická je předsazená podloubní část z hrázděného zdiva s cihlovou výplní, opřená o dřevěné sloupy. Pod podloubím se dalo schovat před deštěm.
Chlév s truhlárnou z Jerutek (19. století)Hospodářská budova z 19. století z vesnice Jerutki, součást mazurské usedlosti s chalupou z Gązwy. Uvnitř je zařízena truhlářská dílna: stojí tu staré ponky, nářadí a velké dřevěné kolo. To k usedlosti dobře sedí, protože její hospodář byl truhlář.
Hospodářská budova z Chojnika (polovina 19. století)Hospodářská budova z poloviny 19. století z vesnice Chojnik, z hrázděného zdiva a krytá doškem, která spolu s chalupou tvoří usedlost zámožných hospodářů z Powiśle. V takových budovách býval obvykle chlév, stáj nebo úložiště nářadí a v zahrádkách u usedlostí rostou květiny, zelenina a bylinky.
Panská sýpka ze Skandawy (kopie, 2. polovina 18. století)Velká bílá sýpka z hrázděného zdiva krytá červenými taškami, podle vzoru sýpky ze statku ve Skandawě z druhé poloviny 18. století. Na panstvích se v takových budovách skladovalo sklizené obilí. Dnes v ní sídlí kancelář a zázemí muzea, proto si ji prohlédnete zvenku.
Sýpka z Lankuppen (kopie, 18. století)Kopie sýpky z 18. století z Lankuppen v bývalé Malé Litvě, dnes Lankupiai v Litvě. Taková sýpka, zvaná kleć nebo świrunek, stála na jedné straně dvora litevské usedlosti a sloužila ke skladování potravin. Má vysokou doškovou střechu a dřevěnou verandu se zábradlím.
Chalupa z Pempen (kopie, přelom 18. a 19. století)Kopie chalupy z přelomu 18. a 19. století z Pempen v bývalé Malé Litvě, dnes Pempiai v Litvě. Je to dům středně zámožného sedláka s modrými okenicemi a zkříženými koňskými hlavami na štítě. V litevské usedlosti stojí také sýpka, sušárna a budovy rybářů z Gilge u rybníka.
Chalupa číslo 2 z Kaborna (19. století)Původní chalupa z 19. století z varmijské vesnice Kaborno, s červenými okenicemi, v usedlosti zámožných hospodářů. Uvnitř je výstava malovaného lidového nábytku z Powiśle, Varmie a Mazurska: barevných truhel, skříní a kredenců. Děti na nich mohou hledat květiny a jiné malované vzory.
Paltrok ze Schönfließ (kopie, přelom 18. a 19. století)Kopie větrného mlýna z přelomu 18. a 19. století z vesnice Schönfließ, dnes Komsomolskoje v Kaliningradské oblasti. Má tmavý trup ze svislých prken a stejně jako paltrok z Ruskiej Wsi se otáčel celý, aby lopatky chytaly vítr. Mlýny stojící nedaleko sebe dobře ukazují, čím se liší tři typy mlýnů.
Hospodářská budova z Kwietniewa (19. století)Hospodářská budova z 19. století z vesnice Kwietniewo u Pasłęku, s vysokým dřevěným štítem a spodní částí z hrázděného zdiva. Patří k usedlosti s chalupou z Burdajn. V takových budovách se v Powiśle uchovávalo krmivo, nářadí a zvířata. Zajímavě působí spojení spodní hrázděné části s vysokým dřevěným štítem.
Zvonice z vesnice Kot (počátek 20. století)Prolamovaná dřevěná zvonice z počátku 20. století z vesnice Kot stála uprostřed vesnice. Zvonící zvon varoval obyvatele před požárem a oznamoval důležité události. Děti mohou nahlédnout pod konstrukci a vypátrat dva zvony zavěšené vysoko pod stříškou.
Chalupa z Bartężka (1. polovina 19. století)Kopie chalupy z Powiśle z první poloviny 19. století z vesnice Bartężek. Je to dům se středovým výklenkem, krytý doškem, s modrými okenicemi, schovaný za dřevěným plotem. Stojí v usedlosti z Powiśle, proto je dobré ho porovnat s bohatšími domy s podloubím v sousedství.
Chalupa ze Zielonki Pasłęckiej (1819)Původní chalupa z roku 1819 z vesnice Zielonka Pasłęcka, s předsazenou podloubní částí, tedy vysunutou částí domu opřenou o sloupy. Interiér představuje domov zámožné rodiny holandských osadníků z konce 19. století: malovaný nábytek, kamna a starou kuchyni. Klátové úly uvidíte vedle chalupy z Bartężka.
Chalupa z Królewa (1. polovina 19. století)Chalupa z Powiśle z první poloviny 19. století z vesnice Królewo u Morągu, přenesená do skanzenu v originále. Má střechu krytou červenými taškami a část s podloubím na dřevěných sloupech. Vyplatí se ji porovnat se sousedními domy z Powiśle, Varmie a Mazurska, protože každý region stavěl trochu jinak.