Foto 1bumer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
SkanzenSierpc, Mazovské

Skanzen v Sierpci s dětmi: co vidět, mapa a trasa prohlídky

Muzeum mazovského venkova v Sierpci. V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.

22bodů k vidění
11na doporučené trase
asi 3 hprohlídky s dětmi

Před cestou

asi 3 hv klidném tempu, s přestávkami
5toalety na mapě
2místa s jídlem
Do skanzenu vedou dva vchody s pokladnami: hlavní z ulice Narutowicza a druhý u bývalého mlýna, ze strany parkoviště u státní silnice číslo 10. Vesnice se táhne po polních cestách od kostela až k větrnému mlýnu a dvorci z Uniszek Zawadzkich, proto si vezměte pohodlné boty a pro malé děti kočárek s velkými koly. Na přestávku se dobře hodí krčma Pohulanka u kostela.
  • Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
  • Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
  • Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.

Skanzen v Sierpci v aplikaci Turi

Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.

Stáhnout pro Android
9:41
Skanzen v Sierpci v aplikaci Turi: plánek s trasou prohlídky
V aplikaci

Takhle vypadá Skanzen v Sierpci v Turi

Stejný plánek, ale s vaší polohou a trasou od bodu k bodu. Telefon napoví, kam jít, kolik zbývá a kde je nejbližší toaleta.

  • Doporučená trasa na začátek nebo vlastní plán na tolik času, kolik máte
  • Popisy ke čtení i poslechu, také jako audioprůvodce, když dojdete k bodu
  • Razítka do pasu objevitele za etapy prohlídky
Stáhnout Turi pro Android

Mapa místa

Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.

Plánek: Skanzen v Sierpci
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny

Plánek: OpenStreetMap (ODbL) a BDOT10k GUGiK, ověřeno na leteckých snímcích. Popisy a fotky: Turi a Wikimedia Commons. Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.

Stojí za vidění

Muzeum mazovského venkova vzniklo v roce 1971 a etnografický park se od roku 1975 budoval na území bývalého statku Bojanowo, na řece Sierpienici těsně u jejího ústí do Skrwy. Na více než 60 hektarech stojí přes 80 historických staveb ze severozápadního Mazovska: řadová vesnice se selskými usedlostmi z přelomu 19. a 20. století, krčemní areál s kovárnou, dva dvorce, dřevěný kostel z Drążdżewa z roku 1744 a sloupový větrný mlýn ze Zalesia. V chalupách se po celý rok mění výstavy, od Velikonoc a každodenních venkovských prací až po Vánoce, a během akcí hospodyně a řemeslníci předvádějí dávné činnosti. V areálu skanzenu se natáčely scény k filmům Pan Tadeusz a Ohněm a mečem.

Kočárovna a Galerie lidové plastikyFoto Marek and Ewa Wojciechowscy, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons1
Budova / památka

Kočárovna a Galerie lidové plastiky

V muzejní budově jsou dvě stálé expozice. Kočárovna ukazuje panskou dopravu: bryčky, kočáry, cestovní truhly a postroje, mezi nimi landauer z vídeňské dílny z roku 1880 a petrohradské saně. Je tu také obnovená dílna koláře a sedláře. Galerie plastik představuje nejzajímavější díla z muzejní sbírky, která čítá téměř tisíc soch lidových tvůrců z okolí Sierpce.

Kaple z DębskaFoto MOs810, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons2
Kaplička / kříž

Kaple z Dębska

Dřevěná kaple Navštívení Panny Marie pochází z vesnice Dębsk, která patřila k farnosti v Chamsku; postavena byla v 17. nebo 18. století. Ve skanzenu stojí v areálu dvorce, u parku vedle dvorce z Bojanowa, a hned vedle ní stojí malá dřevěná zvonice. Uvnitř jsou stěny z modrých prken a zlacený oltář s obrazem.

Dvorec z BojanowaFoto 1bumer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons3
Budova / památka

Dvorec z Bojanowa

Zděný dvorec z Bojanowa je rekonstruovaná budova, kolem níž leží panský areál s parkem a kaplí z Dębska. Interiéry ukazují život mazovské zemanské rodiny z konce 19. a začátku 20. století: salon, jídelnu a kuchyni se sudy a měděným nádobím. V zimě je dvorec součástí výstavy Vánoce na Mazovsku a na jaře velikonoční výstavy.

Krčma ze SochocinaFoto 1bumer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons4
Budova / památka

Krčma ze Sochocina

Krčma ze Sochocina a kovárna ze Żuromina jsou první budovy, které byly v roce 1972 vybrány k přenesení do skanzenu. Bílená krčma s vysokou střechou a studnou s vahadlem před vchodem si zahrála krčmu Pohulanka ve filmu Szwadron Juliusze Machulského. Dnes v ní funguje krčma Pohulanka s regionální kuchyní, takže je to dobré místo na oběd během prohlídky.

Kovárna ze ŻurominaFoto 1bumer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons5
Budova / památka

Kovárna ze Żuromina

Kovárna ze Żuromina a krčma ze Sochocina jsou dvě první památky, které byly v roce 1972 vybrány k přenesení do skanzenu. Stojí v krčemním areálu, vedle krčmy a chalupy z Drwał. Uvnitř je vidět výheň s komínovou kápí, kovadliny a kovářské nářadí a během akcí ve skanzenu tu pracuje kovář, který předvádí dávné kovářství.

Kostel z Drążdżewa (1744)Foto 1bumer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons6
Budova / památka

Kostel z Drążdżewa (1744)

Dřevěný kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova byl postaven v roce 1744. Kolem roku 1800 stanul ve vesnici Drążdżewo, kde nejprve sloužil jako lovecká kaple a od roku 1911 jako farní kostel. V letech 2006 a 2007 byl rozebrán a přenesen do skanzenu spolu se zvonicí. Uvnitř stojí za to vidět dřevěné klenby, triumfální trám s krucifixem a tři oltáře z roku 1906; stále se tu slouží mše.

Usedlost z Izdebna KościelnegoFoto 1bumer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons7
Budova / památka

Usedlost z Izdebna Kościelnego

Modrá chalupa z Izdebna Kościelnego stojí v usedlosti spolu s hospodářskou budovou a stodolou. Výstava v ní byla otevřena v roce 1984 jako jedna z prvních ve skanzenu. V létě se v usedlosti předvádějí dávné činnosti, například práce ve včelíně, a v zimě patří chalupa k těm, v nichž muzeum obnovuje venkovské Vánoce.

Usedlost z DzierzążniFoto 1bumer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons8
Budova / památka

Usedlost z Dzierzążni

Usedlost z Dzierzążni má hned pět budov: chalupu, samostatně stojící sýpku, stodolu, kurník a víceúčelovou hospodářskou budovu. Na stěně chalupy visí cedulka „Sołtys“ (rychtář) a na dvoře stojí holubník na vysokém sloupu. Sýpka a truhlářská dílna z této usedlosti patřily v roce 1984 mezi první výstavy skanzenu.

Usedlost z RębowaFoto 1bumer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons9
Budova / památka

Usedlost z Rębowa

Usedlost z Rębowa uzavírá řadovou vesnici a patří k největším ve skanzenu: kromě bílené chalupy s doškovou střechou má kurník, hospodářskou budovu, sýpku, dvě stodoly a větrný mlýn ze Zalesia. V sadu u chalupy stojí dřevěné úly a kolem usedlosti se táhnou pole, na kterých muzeum předvádí dávné polní práce.

Dvorec z Uniszek Zawadzkich (18. století)Foto 1bumer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons10
Budova / památka

Dvorec z Uniszek Zawadzkich (18. století)

Dřevěný dvorec byl postaven na konci 18. století pro rodinu Krajewských v Uniszkách Zawadzkich nedaleko Mławy. Po válce v něm sídlila škola a knihovna a v roce 2011 se dostal do muzea; konzervace byla dokončena v roce 2016. Pod polskou lomenou střechou jsou síň, salon, ložnice, pracovna a kuchyně, zařízené jako domov středně zámožné zemanské rodiny z doby po lednovém povstání, se starými portréty na stěnách.

Větrný mlýn ze Zalesia (1864)Foto Marek and Ewa Wojciechowscy, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons11
Budova / památka

Větrný mlýn ze Zalesia (1864)

Dřevěný sloupový větrný mlýn byl postaven v roce 1864 ve vesnici Zalesie a mlel obilí pro okolní hospodáře až do roku 1940. Do skanzenu se dostal v roce 1987 a patří k usedlosti z Rębowa. Stojí trochu stranou, takže je vidět už ze silnice od města. Po důkladné opravě v roce 2021 se jeho lopatky znovu začaly otáčet a celý mlýn lze otáčet kolem osy. Během konzervátorských prací bývá uzavřen pro návštěvníky.

Všechny body (31)

Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.

Budova / památka 20
Kočárovna a Galerie lidové plastiky ★V muzejní budově jsou dvě stálé expozice. Kočárovna ukazuje panskou dopravu: bryčky, kočáry, cestovní truhly a postroje, mezi nimi landauer z vídeňské dílny z roku 1880 a petrohradské saně. Je tu také obnovená dílna koláře a sedláře. Galerie plastik představuje nejzajímavější díla z muzejní sbírky, která čítá téměř tisíc soch lidových tvůrců z okolí Sierpce.
Dvorec z Bojanowa ★Zděný dvorec z Bojanowa je rekonstruovaná budova, kolem níž leží panský areál s parkem a kaplí z Dębska. Interiéry ukazují život mazovské zemanské rodiny z konce 19. a začátku 20. století: salon, jídelnu a kuchyni se sudy a měděným nádobím. V zimě je dvorec součástí výstavy Vánoce na Mazovsku a na jaře velikonoční výstavy.
Krčma ze Sochocina ★Krčma ze Sochocina a kovárna ze Żuromina jsou první budovy, které byly v roce 1972 vybrány k přenesení do skanzenu. Bílená krčma s vysokou střechou a studnou s vahadlem před vchodem si zahrála krčmu Pohulanka ve filmu Szwadron Juliusze Machulského. Dnes v ní funguje krčma Pohulanka s regionální kuchyní, takže je to dobré místo na oběd během prohlídky.
Kovárna ze Żuromina ★Kovárna ze Żuromina a krčma ze Sochocina jsou dvě první památky, které byly v roce 1972 vybrány k přenesení do skanzenu. Stojí v krčemním areálu, vedle krčmy a chalupy z Drwał. Uvnitř je vidět výheň s komínovou kápí, kovadliny a kovářské nářadí a během akcí ve skanzenu tu pracuje kovář, který předvádí dávné kovářství.
Kostel z Drążdżewa (1744) ★Dřevěný kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova byl postaven v roce 1744. Kolem roku 1800 stanul ve vesnici Drążdżewo, kde nejprve sloužil jako lovecká kaple a od roku 1911 jako farní kostel. V letech 2006 a 2007 byl rozebrán a přenesen do skanzenu spolu se zvonicí. Uvnitř stojí za to vidět dřevěné klenby, triumfální trám s krucifixem a tři oltáře z roku 1906; stále se tu slouží mše.
Usedlost z Izdebna Kościelnego ★Modrá chalupa z Izdebna Kościelnego stojí v usedlosti spolu s hospodářskou budovou a stodolou. Výstava v ní byla otevřena v roce 1984 jako jedna z prvních ve skanzenu. V létě se v usedlosti předvádějí dávné činnosti, například práce ve včelíně, a v zimě patří chalupa k těm, v nichž muzeum obnovuje venkovské Vánoce.
Usedlost z Dzierzążni ★Usedlost z Dzierzążni má hned pět budov: chalupu, samostatně stojící sýpku, stodolu, kurník a víceúčelovou hospodářskou budovu. Na stěně chalupy visí cedulka „Sołtys“ (rychtář) a na dvoře stojí holubník na vysokém sloupu. Sýpka a truhlářská dílna z této usedlosti patřily v roce 1984 mezi první výstavy skanzenu.
Usedlost z Rębowa ★Usedlost z Rębowa uzavírá řadovou vesnici a patří k největším ve skanzenu: kromě bílené chalupy s doškovou střechou má kurník, hospodářskou budovu, sýpku, dvě stodoly a větrný mlýn ze Zalesia. V sadu u chalupy stojí dřevěné úly a kolem usedlosti se táhnou pole, na kterých muzeum předvádí dávné polní práce.
Dvorec z Uniszek Zawadzkich (18. století) ★Dřevěný dvorec byl postaven na konci 18. století pro rodinu Krajewských v Uniszkách Zawadzkich nedaleko Mławy. Po válce v něm sídlila škola a knihovna a v roce 2011 se dostal do muzea; konzervace byla dokončena v roce 2016. Pod polskou lomenou střechou jsou síň, salon, ložnice, pracovna a kuchyně, zařízené jako domov středně zámožné zemanské rodiny z doby po lednovém povstání, se starými portréty na stěnách.
Větrný mlýn ze Zalesia (1864) ★Dřevěný sloupový větrný mlýn byl postaven v roce 1864 ve vesnici Zalesie a mlel obilí pro okolní hospodáře až do roku 1940. Do skanzenu se dostal v roce 1987 a patří k usedlosti z Rębowa. Stojí trochu stranou, takže je vidět už ze silnice od města. Po důkladné opravě v roce 2021 se jeho lopatky znovu začaly otáčet a celý mlýn lze otáčet kolem osy. Během konzervátorských prací bývá uzavřen pro návštěvníky.
Chalupa z DrwałDřevěná chalupa z Drwał, krytá doškovou střechou, stojí v krčemním areálu, hned vedle krčmy ze Sochocina a kovárny ze Żuromina. Společně tvoří krčemní osadu, kde muzeum ukazuje krčmu, kovárnu a kovářovu chalupu. Světnice této chalupy si můžete prohlédnout na místě a také na virtuální procházce na webu muzea.
Zvonice z Drążdżewa (polovina 18. století)Dřevěná zvonice z poloviny 18. století stála u kostela v Drążdżewě a spolu s ním se v letech 2006 a 2007 dostala do skanzenu. Má sloupovou konstrukci, tři patra a půdorys čtverce se seříznutými rohy a kryje ji stanová střecha. Visí v ní dva zvony pojmenované po svatém Janovi a svatém Ondřejovi.
Usedlost z RempinaUsedlost z Rempina otevírá řadovou vesnici skanzenu: tvoří ji bílená chalupa s doškovou střechou a hospodářská budova. Výstava v této chalupě byla otevřena v roce 1984 jako jedna z prvních v muzeu. Od května do listopadu ukazují světnice každodenní práce dávné vesnice a ve světnici stojí tkalcovský stav, kolovrat a dřevěná postel.
Usedlost z CzermnaUsedlost z Czermna tvoří modrá chalupa s doškovou střechou a zahrádkou plnou květin a vedle ní hospodářská budova a stodola. Během akcí ve skanzenu tu hospodyně ukazují, jak se dříve krouhalo a nakládalo zelí a okurky. Interiér chalupy si můžete prohlédnout na místě i na virtuální procházce na webu muzea.
Usedlost z Rzeszotar-Zawad (1840)V této usedlosti stojí jedna z nejstarších budov skanzenu: chalupa drobné šlechty z Rzeszotar-Zawad z roku 1840. Doprovázejí ji stodola, chlév a sýpka. Výstava v chalupě byla otevřena už v roce 1984 jako jedna z prvních v muzeu a dnes její světnice ukazují každodenní život a práce dávné mazovské vesnice.
Usedlost z OstrowaUsedlost z Ostrowa tvoří bílená chalupa s doškovou střechou, stodola, hospodářská budova a kolna na vozy. O Vánocích patří chalupa z Ostrowa k těm, v nichž muzeum ukazuje sváteční zvyky z přelomu 19. a 20. století: vánoční stromek, ozdoby z oplatek a slámy a štědrovečerní stůl.
Usedlost z LigówkaUsedlost z Ligówka tvoří dřevěná chalupa s doškovou střechou a barevnými okenicemi a za ní stodola, hospodářská budova a sýpka. Chalupa stojí u hlavní cesty řadové vesnice, za laťkovým plotem. Její světnice si můžete prohlédnout na místě nebo na virtuální procházce na webu muzea.
Chalupa z JonnegoChalupa z Jonnego je dlouhý dům z tmavých prken s doškovou střechou a okenicemi natřenými na modro a červeno. Stojí u hlavní cesty řadové vesnice, mezi usedlostmi z Ligówka a z Rzeszotar-Chwał. Výstava v jejích světnicích byla otevřena v roce 1984 jako jedna z prvních ve skanzenu.
Usedlost z Rzeszotar-ChwałUsedlost z Rzeszotar-Chwał tvoří dřevěná chalupa s doškovou střechou a stodola. Výstavy v chalupě a ve stodole byly otevřeny už v roce 1984 jako jedny z prvních ve skanzenu. Během venkovních akcí v chalupě pracuje švec a její interiér si můžete prohlédnout také na virtuální procházce na webu muzea.
Chalupa ze SłupiChalupa ze Słupi stojí stranou, za usedlostí z Rębowa, u cesty vedoucí ke dvorci z Uniszek Zawadzkich. Je to malý dřevěný roubený dům s doškovou střechou a zahrádkou za pleteným plotem. Interiér chalupy si můžete prohlédnout na místě a také na virtuální procházce na webu muzea.
Kaplička / kříž 2
Kaple z Dębska ★Dřevěná kaple Navštívení Panny Marie pochází z vesnice Dębsk, která patřila k farnosti v Chamsku; postavena byla v 17. nebo 18. století. Ve skanzenu stojí v areálu dvorce, u parku vedle dvorce z Bojanowa, a hned vedle ní stojí malá dřevěná zvonice. Uvnitř jsou stěny z modrých prken a zlacený oltář s obrazem.
Kaplička Panny Marie ŁąkowskéBílená kaplička se sochou Panny Marie Łąkowské stojí u polní cesty ve skanzenu, ve stínu stromů a za dřevěným plůtkem. Takové kapličky a kříže u cest patří k drobné architektuře, kterou muzeum ukazuje spolu s usedlostmi, aby obnovilo podobu dávné mazovské vesnice.
Občerstvení 2
Krčma Pohulanka
Tři živly
Toalety / pokladny / parkoviště 7
Pokladna (hlavní vchod)
Pokladna (vchod od mlýna)
Toalety
Toalety
Toalety
Toalety
Toalety
Skanzen v SierpciStáhnout Turi