Foto Andrzej Otrębski, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
ZooGdaňsk, Pomořské

Zoo Gdaňsk s dětmi: co vidět, mapa a trasa prohlídky

Zoologická zahrada Gdaňsk. V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.

95bodů k vidění
34na doporučené trase
asi 4 h 30 minprohlídky s dětmi

Před cestou

asi 4 h 30 minv klidném tempu, s přestávkami
5toalety na mapě
7místa s jídlem
Areál je rozlehlý a kopcovitý, ale cesty mají zpevněný povrch a nejsou na nich schody, takže s kočárkem projdete celou trasu; od května do září jezdí po zoo elektrické mikrobusy Turbo Ślimak se zastávkou vlevo od hlavní brány. Hlavní brána je otevřená celý rok, vchod od parkoviště v ulici Karwieńska jen v letní sezoně. Téměř každý den probíhají ukázková krmení, mimo jiné tuleňů kuželozubých a tučňáků, a Malá zoo i část restaurací a občerstvení fungují sezonně.
  • Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
  • Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
  • Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.

Zoo Gdaňsk v aplikaci Turi

Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.

Stáhnout pro Android
9:41
Zoo Gdaňsk v aplikaci Turi: plánek s trasou prohlídky
V aplikaci

Takhle vypadá Zoo Gdaňsk v Turi

Stejný plánek, ale s vaší polohou a trasou od bodu k bodu. Telefon napoví, kam jít, kolik zbývá a kde je nejbližší toaleta.

  • Doporučená trasa na začátek nebo vlastní plán na tolik času, kolik máte
  • Popisy ke čtení i poslechu, také jako audioprůvodce, když dojdete k bodu
  • Razítka do pasu objevitele za etapy prohlídky
Stáhnout Turi pro Android

Mapa místa

Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.

Plánek: Zoo Gdaňsk
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny

Plánek: OpenStreetMap (ODbL) a BDOT10k GUGiK, ověřeno na leteckých snímcích. Popisy a fotky: Turi a Wikimedia Commons. Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.

Stojí za vidění

Zoologická zahrada v Gdaňsku funguje od 1. května 1954 v údolí Dolina Leśnego Młyna v Olivě, u lesního potoka, a patří k největším zoo v Polsku: zabírá asi 125 ha, z velké části porostlých lesem. Žije tu téměř 900 zvířat z více než 140 druhů a výběhy jsou zasazeny do krajiny morénových pahorků, takže zvířata vidíte na pozadí lesa a luk. Největšími lákadly jsou lvi angolští, žirafy Rothschildovy, hrošíci liberijští, orangutani a šimpanzi, tuleni kuželozubí a tučňáci brýloví s bílou samičkou Kokosankou. Pro nejmenší je tu sezonní Malá zoo, kde si můžete pohladit kozy a morčata.

Lev angolskýFoto Namibia11, CC BY-SA 2.0 de, Wikimedia Commons1
Zvířata

Lev angolský

Lvi angolští pocházejí z jihozápadní Afriky a na rozdíl od jiných koček žijí ve smečkách, v nichž loví hlavně samice. Do Gdaňsku přijeli v říjnu 2014: samec Arco z Lisabonu a lvice z Francie, a rodina se dočkala početného potomstva. Výběh má asi 2 ha a několik vyhlídkových míst, proto stojí za to ho obejít; lvi odpočívají až 20 hodin denně.

Kočka pouštníFoto Ramsch, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons2
Zvířata

Kočka pouštní

Malá kočka z pouští severní Afriky a Asie s velkýma ušima, které pomáhají odvádět teplo, a hustými chlupy mezi prsty, které chrání tlapky před horkým pískem. Gdaňská zoo jako jediná v Polsku chová kočky pouštní: žijí v pavilonu lvů od roku 2015. V létě 2026 porodily koťata dvě samice, Maolie a Sahira; otcem je samec, kterému ošetřovatelé říkají Darek.

Pelikán bílýFoto Charles J. Sharp, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons3
Zvířata

Pelikán bílý

Pelikán bílý je jedním z nejtěžších létajících ptáků, váží až 11 kg. Pod zobákem má vak s objemem až 13 litrů, který funguje jako síť na ryby, a pelikáni loví společně. Žije v koloniích u velkých jezer a v deltách řek Afriky, Evropy a Asie. Do Gdaňsku se pelikáni dostali v 90. letech spolu s velbloudy a plameňáky a žijí na ostrově v rybníku.

Zebra ChapmanovaFoto Crusier, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons4
Zvířata

Zebra Chapmanova

Zebra Chapmanova je poddruh zebry stepní ze savan východní a jižní Afriky. Žije v rodinách s jedním hřebcem, několika klisnami a hříbaty a v období sucha dokáže vyhrabat v zemi jámu na vodu hlubokou až 50 cm. Na jaře 2026 se v Gdaňsku narodila dvě hříbata, která už po dvou týdnech okusovala trávu. Zebry sdílejí výběh se žirafami.

KapybaraFoto Giles Laurent, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons5
Zvířata

Kapybara

Největší hlodavec světa, vážící až 66 kg, žije u vod Jižní Ameriky ve skupinách po 10 až 30 zvířatech. Výborně plave a pod vodou vydrží 5 minut. Ve vrhu je 2 až 8 mláďat, která se brzy po narození postaví a chodí. V létě krmí ošetřovatelé kapybary před návštěvníky.

Tapír jihoamerickýFoto Giles Laurent, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons6
Zvířata

Tapír jihoamerický

Tapír je samotář z podmáčených nížinných lesů Jižní Ameriky. Den prospí v houštinách a po setmění chodí po dně řek a hledá vodní rostliny. Dobře plave a koupání mu pomáhá zbavit se parazitů a ukrýt se před jaguárem nebo pumou. Mládě se osamostatní ve věku 7 měsíců a tapíři se dožívají 30 let.

Žirafa RothschildovaFoto Andrzej Otrębski, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons7
Zvířata

Žirafa Rothschildova

Žirafy Rothschildovy žijí na savanách v chráněných územích Keni a Ugandy a chodí mimochodem, takže zvedají současně obě nohy na jedné straně těla. Dospělá žirafa váží od 830 do 1200 kg a sní přes 30 kg listí denně. V prosinci 2025 se tu narodila první žirafa v historii gdaňské zoo, Cardi, dcera Alii a Akiho. Stádo tvoří také senior Wiechu a mladá Ivie.

Hrošík liberijskýFoto Chuckupd, Public domain, Wikimedia Commons8
Zvířata

Hrošík liberijský

Hrošík liberijský žije v lesích u vody v západní Africe a vědci ho popsali teprve v polovině 19. století. Den často tráví ve vlhkém bahně, protože jeho kůže snadno vysychá, a potravu hledá v noci. Od roku 2021 žije v bývalém pavilonu motýlů a ve výběhu, kde dříve žili hroši obojživelní. V březnu 2026 se tu samici Malele a samci Sapovi narodila dcerka.

SurikataFoto Crusier, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons9
Zvířata

Surikata

Surikaty pocházejí ze suchých oblastí jižní Afriky a žijí v koloniích až 30 zvířat, ve kterých strážci vyhlížejí nepřátele a ostatní se starají o mláďata. Jsou odolné vůči jedu některých hadů a štírů. Na jaře 2026 se mladé surikaty, pojmenované Skipper a Kowalski, nastěhovaly do pavilonu žiraf a starší skupina se přestěhovala do blízkosti pavilonu opic.

GepardiFoto Charles J. Sharp, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons10
Zvířata

Gepardi

Gepard žije na savanách a otevřených pláních Afriky a v malém počtu také v Íránu. Na krátkou vzdálenost překoná rychlost 100 km/h a pomáhají mu v tom dlouhé nohy, ohebná páteř a velké nozdry. Chov gepardů je obtížný, protože druh má velmi malou genetickou rozmanitost; v roce 2026 sem kvůli pokusům o rozmnožení přijel z Opolí samec Yobo. Zoo také podporuje ochranu gepardů v přírodě.

Pavilon ptáků a plazůFoto Andrei Guliaikin (Ан…, CC BY 3.0, Wikimedia Commons11
Budova / památka

Pavilon ptáků a plazů

Celoroční pavilon ptáků a plazů, otevíraný ve dvou částech v letech 2001 a 2003, je dobrým místem na chladný nebo deštivý den. Podle plánku zoo tu žijí mimo jiné arové, kakadu žlutolící, majny Rothschildovy, holubi nikobarští, tamaríni císařští, krajta tmavá, korovec jedovatý a krokodýl kubánský. V roce 2026 se v zoo vylíhly kriticky ohrožené majny Rothschildovy.

Bongo horskýFoto Chuckupd, Public domain, Wikimedia Commons12
Zvířata

Bongo horský

Vzácná antilopa z horských deštných lesů Keni se světlými pruhy na rezavém hřbetě, které ji maskují v houštině. Má velké uši a při útěku houštinou běží se zdviženou hlavou, aby jí rohy přiléhaly k šíji a nezachytávaly se o větve. Sůl olizuje z přírodních solných lizů. V přírodě zůstalo jen asi 70 až 80 dospělých bong.

Tuleň kuželozubýFoto Mirek12, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons13
Zvířata

Tuleň kuželozubý

Tuleni kuželozubí žijí v severním Atlantiku a v Baltském moři a v Polsku je lze nejčastěji spatřit v Gdaňském a Puckém zálivu. Potápějí se do hloubky přes 200 m, pod vodou vydrží asi 20 minut a dokonce pod vodou i spí. U bazénu probíhá téměř každý den kromě středy ukázkové krmení, při kterém ošetřovatelé předvádějí i lékařský trénink tuleňů. Zoo se účastní programu ochrany tuleňů kuželozubých v přírodě.

Tučňák brýlovýFoto Sławek Zawadzki, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons14
Zvířata

Tučňák brýlový

Tučňáci brýloví žijí jen na pobřeží jižní Afriky a od břehu se obvykle vzdalují nejvýše na 40 km. Každý má jiné rozložení skvrn na břiše a pod křídly. V hejnu vyhledejte úplně bílou Kokosanku: vylíhla se tady 12. prosince 2018 a podle zoo je to jediný takový albínský tučňák tohoto druhu v zoologických zahradách na světě. Tučňáci jsou krmeni před návštěvníky téměř každý den.

Klokan rudýFoto H. Zell, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons15
Zvířata

Klokan rudý

Klokan rudý je největší klokan a žije na suchých loukách a v polopouštích západní a střední Austrálie. Skáče po zadních nohách rychlostí až 60 km/h, jedním skokem překoná asi 8 m a vyskočí téměř do výšky 2 m. Aktivní je hlavně za chladných večerů a v noci. Mládě se rodí už po 33 dnech, slepé, holé a dlouhé 2 cm, a dál roste v matčině vaku.

ManulFoto Albinfo, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons16
Zvířata

Manul

Malá, chlupatá kočka ze stepí a hor Asie, od Íránu po Mongolsko, která má nejhustší srst ze všech koček a kulaté zorničky jako člověk. Není rychlá, a tak loví ze zálohy hlodavce, pišťuchy a ptáky. V roce 2025 zoo přestavělo pro manuly bývalý výběh pum a ve stejném roce se tu poprvé v historii zoo narodila mláďata manulů.

Mandril rýholícíFoto Sanjay Acharya, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons17
Zvířata

Mandril rýholící

Mandrilové pocházejí z deštných lesů středozápadní Afriky. Den tráví na zemi a na noc šplhají do korun stromů. Nejbarevnější je dospělý samec s červenomodrým obličejem; když hrozí soupeři, široce otevře tlamu a ukáže tesáky dlouhé 6,5 cm. V zimě můžete mandrily pozorovat přes sklo v pavilonu otevřeném na konci roku 2016.

Orangutan bornejskýFoto Ridwan0810, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons18
Zvířata

Orangutan bornejský

Orangutani z Bornea jsou největší savci žijící na stromech: dospělý samec může vážit až 100 kg a samice jsou o polovinu menší. Mladý orangutan je až do 5. roku života zcela závislý na matce. V přírodě orangutany ohrožuje kácení lesů kvůli plantážím palmy olejné, a proto zoo vede kampaň „Ocalmy orangutany” („Zachraňme orangutany”) #olejolej a podporuje ochranu tohoto druhu v přírodě. Bydlí v celoročním pavilonu lidoopů.

Los evropskýFoto Badzil, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons19
Zvířata

Los evropský

Los žije v podmáčených lesích severní Evropy, Asie a Severní Ameriky. Váží od 270 do 600 kg a široce rozevřená, plochá kopyta mu umožňují chodit po bažinách a sněhu. Výborně plave, dokonce se potápí, a má vynikající sluch i čich. Nejaktivnější je při východu a západu slunce. Losi byli ve sbírce gdaňské zoo už v roce 1957.

Šimpanz učenlivýFoto Giles Laurent, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons20
Zvířata

Šimpanz učenlivý

Šimpanzi žijí v lesích západní, střední a východní Afriky ve skupinách, ve kterých se dorozumívají zvuky, gesty a mimikou. K vytahování termitů používají klacíky a každou noc si na stromě stavějí nové hnízdo. Nejdéle žije v gdaňské skupině samice Lola a nejmladší je její syn Sati. Šimpanzi bydlí v pavilonu lidoopů s celoroční expozicí, který byl otevřen na podzim roku 2005.

Vlk obecnýFoto User:Mas3cf, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons21
Zvířata

Vlk obecný

Vlk žije v lesích a stepích Evropy, Asie a Severní Ameriky v rodinných smečkách po 5 až 9 zvířatech, ve kterých má potomstvo jen dominantní pár. Loví hlavně velká zvířata, jako jsou losi a jeleni. Smečka může za den ujít až 200 km, obvykle v noci. Vlčata se rodí slepá a hluchá a váží asi půl kilogramu. Výběh vlků leží v lese na okraji zoo.

Kondor andskýFoto Crusier, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons22
Zvířata

Kondor andský

Kondor andský žije v Andách, od Venezuely po Ohňovou zemi, a většinu dne tráví plachtěním při hledání mršin. Páry zůstávají spolu celý život a samice snáší jedno vejce jednou za dva roky, přímo na skalní římsu. Gdaňská zoo je proslulá chovem kondorů: v roce 2009 dostal pár expozici s vodopádem a skalními římsami a v roce 2013 nové, větší voliéry.

Výr velkýFoto Rhododendrites, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons23
Zvířata

Výr velký

Výr je největší sova Evropy a žije v lesích, horách, a dokonce i v pouštích Evropy a Asie. Loví hlavně několik hodin po západu slunce a před úsvitem: chytá hlodavce, zajíce, a dokonce i ptáky velké jako volavka. Páry jsou si věrné a samice snáší vejce už koncem zimy. Od roku 2015 mají výři v zoo nové, mnohem větší voliéry.

Takin mišmijskýFoto GodeNehler, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons24
Zvířata

Takin mišmijský

Takin pochází z východního Himálaje a Tibetské náhorní plošiny, kde žije na skalnatých svazích až do 5000 m. Žije v malých skupinách, které vede nejsilnější samec, a v zimě sestupuje níž, do houštin rododendronů a bambusů. Celou jeho srst pokrývá olejovitý, silně páchnoucí výměšek, který ho chrání před mlhou a deštěm. Takin připomíná pižmoně, ale genetické výzkumy ukazují, že má blíž k ovcím.

Zubr evropskýFoto Crusier, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons25
Zvířata

Zubr evropský

Zubr je největší suchozemský savec Evropy; ve volné přírodě žije mimo jiné v Bělověžském pralese, v pohoří Bieszczady a v Západním Pomořansku. V zimě ho chrání třívrstvá srst. Krávy s telaty tvoří stáda a mladí býci ve věku asi 3 let odcházejí do skupin samců. V srpnu začíná období říje a býci tehdy vydávají typické chrochtání. Zubři byli ve sbírce zoo už v roce 1957.

Rys ostrovidFoto David Castor, Public domain, Wikimedia Commons26
Zvířata

Rys ostrovid

Rys žije ve velkých lesích Evropy a Asie a loví ze zálohy, někdy číhá na silné větvi. Štětičky na uších fungují jako anténa: soustřeďují zvuky, a tak rys skvěle slyší. Dospělý sní až 2,5 kg masa denně. V roce 2025 se gdaňští rysové přestěhovali do přestavěného bývalého výběhu tygrů a zoo se účastní evropského chovného programu pro rysy.

Pižmoň grónskýFoto Quartl, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons27
Zvířata

Pižmoň grónský

Pižmoň žije v arktické tundře Severní Ameriky, Grónska a Asie a živí se trávami, arktickou vrbou, mechy a lišejníky. Při nebezpečí vytvoří stádo těsný kruh nebo řadu: býci stojí vpředu a samice s telaty se schovávají za nimi. I když vypadají pomalu, pižmoni jsou rychlí a hbití a v období říje do sebe samci velkou rychlostí narážejí hlavami.

AlpakaFoto MOs810, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons28
Zvířata

Alpaka

Alpaka žije pouze jako domácí zvíře, v Andách Peru, Bolívie a Chile, v nadmořské výšce od 3500 do 5000 m. Žije v rodinných skupinách s jedním samcem, samicemi a mláďaty. Když se blíží vetřelec, varuje stádo ostrými, pisklavými zvuky a při obraně dokáže kopnout nebo plivat. Do Gdaňsku se alpaky dostaly v 90. letech spolu s velbloudy.

Panda červenáFoto H. Zell, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons29
Zvířata

Panda červená

Panda červená pochází z chladných bambusových lesů na úpatí Himálaje, od Nepálu po Myanmar a západní Čínu. Většinu času tráví na stromě a nejaktivnější je za úsvitu a za soumraku. Bambus tvoří až 95 % její potravy. Biologové ji popsali v roce 1825, více než 40 let před pandou velkou. V létě ošetřovatelé krmí pandy červené přímo před návštěvníky.

Velbloud dvouhrbýFoto Vsatinet, CC BY 4.0, Wikimedia Commons30
Zvířata

Velbloud dvouhrbý

Velbloud dvouhrbý pochází ze stepí a pouští Střední Asie; divocí velbloudi dvouhrbí dosud žijí v poušti Gobi. Dokáže se celé měsíce obejít bez vody, a když pije, vypije najednou až 120 litrů. V hrbech si ukládá tuk, ze kterého tělo získává energii a vodu. Gdaňské stádo vzniklo v 90. letech výměnou za karanténu 50 velbloudů z Kazachstánu a v roce 2025 se tu narodilo mládě.

Gibon bělolícíFoto Bilby, CC BY 3.0, Wikimedia Commons31
Zvířata

Gibon bělolící

Malá bezocasá lidoopice z Laosu, Vietnamu a jižní Číny, kriticky ohrožená. Samci jsou černí s bílými lícemi, samice béžové; mláďata se rodí světlá a po dvou letech tmavnou. Giboni se houpou na dlouhých pažích z větve na větev a rodiny se dorozumívají hlasitým zpěvem. V gdaňské zoo žijí na ostrově v rybníku.

Vari černobílýFoto Frank Vassen, CC BY 2.0, Wikimedia Commons32
Zvířata

Vari černobílý

Lemur z vlhkých lesů východního Madagaskaru, kriticky ohrožený: jeho divoká populace se v posledních desetiletích zmenšila o více než 80 %. Skupině obvykle vládne samice a před nebezpečím varuje hlasitý řev. Samice stavějí hnízda a přenášejí mláďata v tlamě. Pár Tanjona a Sakina tu žije od roku 2024 v pavilonu s ostrovem vedle restaurace a má už mláďata z let 2025 a 2026.

Plameňák růžovýFoto Giles Laurent, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons33
Zvířata

Plameňák růžový

Plameňáci růžoví žijí v Africe, Asii a jižní Evropě na mělčinách lagun a slaných jezer, v hejnech čítajících i tisíce ptáků. Z bahna vybírají řasy, korýše a larvy hmyzu a hnízda si stavějí z bahna ve tvaru kupky. V Gdaňsku se mláďata líhnou každý rok a odrostlejší mláďata vytvářejí společné školky. V létě můžete vidět ukázkové krmení plameňáků.

Malá zoo (Małe Zoo)Foto MOs810, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons34
Atrakce

Malá zoo (Małe Zoo)

Ohrada, kde si děti mohou pohladit kozy, morčata, a dokonce i alpaku a nakrmit je speciálním krmivem, které připravili ošetřovatelé. Všechna zvířata mají jména: ta nejpřátelštější chodí mezi návštěvníky a větší a těžší čekají na pamlsky ve výbězích. Malá zoo je otevřená sezonně, od dubna do října, a vstup pro dítě se platí zvlášť, pouze v hotovosti.

Všechny body (112)

Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.

Zvířata 85
Lev angolský ★Lvi angolští pocházejí z jihozápadní Afriky a na rozdíl od jiných koček žijí ve smečkách, v nichž loví hlavně samice. Do Gdaňsku přijeli v říjnu 2014: samec Arco z Lisabonu a lvice z Francie, a rodina se dočkala početného potomstva. Výběh má asi 2 ha a několik vyhlídkových míst, proto stojí za to ho obejít; lvi odpočívají až 20 hodin denně.
Kočka pouštní ★Malá kočka z pouští severní Afriky a Asie s velkýma ušima, které pomáhají odvádět teplo, a hustými chlupy mezi prsty, které chrání tlapky před horkým pískem. Gdaňská zoo jako jediná v Polsku chová kočky pouštní: žijí v pavilonu lvů od roku 2015. V létě 2026 porodily koťata dvě samice, Maolie a Sahira; otcem je samec, kterému ošetřovatelé říkají Darek.
Pelikán bílý ★Pelikán bílý je jedním z nejtěžších létajících ptáků, váží až 11 kg. Pod zobákem má vak s objemem až 13 litrů, který funguje jako síť na ryby, a pelikáni loví společně. Žije v koloniích u velkých jezer a v deltách řek Afriky, Evropy a Asie. Do Gdaňsku se pelikáni dostali v 90. letech spolu s velbloudy a plameňáky a žijí na ostrově v rybníku.
Zebra Chapmanova ★Zebra Chapmanova je poddruh zebry stepní ze savan východní a jižní Afriky. Žije v rodinách s jedním hřebcem, několika klisnami a hříbaty a v období sucha dokáže vyhrabat v zemi jámu na vodu hlubokou až 50 cm. Na jaře 2026 se v Gdaňsku narodila dvě hříbata, která už po dvou týdnech okusovala trávu. Zebry sdílejí výběh se žirafami.
Kapybara ★Největší hlodavec světa, vážící až 66 kg, žije u vod Jižní Ameriky ve skupinách po 10 až 30 zvířatech. Výborně plave a pod vodou vydrží 5 minut. Ve vrhu je 2 až 8 mláďat, která se brzy po narození postaví a chodí. V létě krmí ošetřovatelé kapybary před návštěvníky.
Tapír jihoamerický ★Tapír je samotář z podmáčených nížinných lesů Jižní Ameriky. Den prospí v houštinách a po setmění chodí po dně řek a hledá vodní rostliny. Dobře plave a koupání mu pomáhá zbavit se parazitů a ukrýt se před jaguárem nebo pumou. Mládě se osamostatní ve věku 7 měsíců a tapíři se dožívají 30 let.
Žirafa Rothschildova ★Žirafy Rothschildovy žijí na savanách v chráněných územích Keni a Ugandy a chodí mimochodem, takže zvedají současně obě nohy na jedné straně těla. Dospělá žirafa váží od 830 do 1200 kg a sní přes 30 kg listí denně. V prosinci 2025 se tu narodila první žirafa v historii gdaňské zoo, Cardi, dcera Alii a Akiho. Stádo tvoří také senior Wiechu a mladá Ivie.
Hrošík liberijský ★Hrošík liberijský žije v lesích u vody v západní Africe a vědci ho popsali teprve v polovině 19. století. Den často tráví ve vlhkém bahně, protože jeho kůže snadno vysychá, a potravu hledá v noci. Od roku 2021 žije v bývalém pavilonu motýlů a ve výběhu, kde dříve žili hroši obojživelní. V březnu 2026 se tu samici Malele a samci Sapovi narodila dcerka.
Surikata ★Surikaty pocházejí ze suchých oblastí jižní Afriky a žijí v koloniích až 30 zvířat, ve kterých strážci vyhlížejí nepřátele a ostatní se starají o mláďata. Jsou odolné vůči jedu některých hadů a štírů. Na jaře 2026 se mladé surikaty, pojmenované Skipper a Kowalski, nastěhovaly do pavilonu žiraf a starší skupina se přestěhovala do blízkosti pavilonu opic.
Gepardi ★Gepard žije na savanách a otevřených pláních Afriky a v malém počtu také v Íránu. Na krátkou vzdálenost překoná rychlost 100 km/h a pomáhají mu v tom dlouhé nohy, ohebná páteř a velké nozdry. Chov gepardů je obtížný, protože druh má velmi malou genetickou rozmanitost; v roce 2026 sem kvůli pokusům o rozmnožení přijel z Opolí samec Yobo. Zoo také podporuje ochranu gepardů v přírodě.
Bongo horský ★Vzácná antilopa z horských deštných lesů Keni se světlými pruhy na rezavém hřbetě, které ji maskují v houštině. Má velké uši a při útěku houštinou běží se zdviženou hlavou, aby jí rohy přiléhaly k šíji a nezachytávaly se o větve. Sůl olizuje z přírodních solných lizů. V přírodě zůstalo jen asi 70 až 80 dospělých bong.
Tuleň kuželozubý ★Tuleni kuželozubí žijí v severním Atlantiku a v Baltském moři a v Polsku je lze nejčastěji spatřit v Gdaňském a Puckém zálivu. Potápějí se do hloubky přes 200 m, pod vodou vydrží asi 20 minut a dokonce pod vodou i spí. U bazénu probíhá téměř každý den kromě středy ukázkové krmení, při kterém ošetřovatelé předvádějí i lékařský trénink tuleňů. Zoo se účastní programu ochrany tuleňů kuželozubých v přírodě.
Tučňák brýlový ★Tučňáci brýloví žijí jen na pobřeží jižní Afriky a od břehu se obvykle vzdalují nejvýše na 40 km. Každý má jiné rozložení skvrn na břiše a pod křídly. V hejnu vyhledejte úplně bílou Kokosanku: vylíhla se tady 12. prosince 2018 a podle zoo je to jediný takový albínský tučňák tohoto druhu v zoologických zahradách na světě. Tučňáci jsou krmeni před návštěvníky téměř každý den.
Klokan rudý ★Klokan rudý je největší klokan a žije na suchých loukách a v polopouštích západní a střední Austrálie. Skáče po zadních nohách rychlostí až 60 km/h, jedním skokem překoná asi 8 m a vyskočí téměř do výšky 2 m. Aktivní je hlavně za chladných večerů a v noci. Mládě se rodí už po 33 dnech, slepé, holé a dlouhé 2 cm, a dál roste v matčině vaku.
Manul ★Malá, chlupatá kočka ze stepí a hor Asie, od Íránu po Mongolsko, která má nejhustší srst ze všech koček a kulaté zorničky jako člověk. Není rychlá, a tak loví ze zálohy hlodavce, pišťuchy a ptáky. V roce 2025 zoo přestavělo pro manuly bývalý výběh pum a ve stejném roce se tu poprvé v historii zoo narodila mláďata manulů.
Mandril rýholící ★Mandrilové pocházejí z deštných lesů středozápadní Afriky. Den tráví na zemi a na noc šplhají do korun stromů. Nejbarevnější je dospělý samec s červenomodrým obličejem; když hrozí soupeři, široce otevře tlamu a ukáže tesáky dlouhé 6,5 cm. V zimě můžete mandrily pozorovat přes sklo v pavilonu otevřeném na konci roku 2016.
Orangutan bornejský ★Orangutani z Bornea jsou největší savci žijící na stromech: dospělý samec může vážit až 100 kg a samice jsou o polovinu menší. Mladý orangutan je až do 5. roku života zcela závislý na matce. V přírodě orangutany ohrožuje kácení lesů kvůli plantážím palmy olejné, a proto zoo vede kampaň „Ocalmy orangutany” („Zachraňme orangutany”) #olejolej a podporuje ochranu tohoto druhu v přírodě. Bydlí v celoročním pavilonu lidoopů.
Los evropský ★Los žije v podmáčených lesích severní Evropy, Asie a Severní Ameriky. Váží od 270 do 600 kg a široce rozevřená, plochá kopyta mu umožňují chodit po bažinách a sněhu. Výborně plave, dokonce se potápí, a má vynikající sluch i čich. Nejaktivnější je při východu a západu slunce. Losi byli ve sbírce gdaňské zoo už v roce 1957.
Šimpanz učenlivý ★Šimpanzi žijí v lesích západní, střední a východní Afriky ve skupinách, ve kterých se dorozumívají zvuky, gesty a mimikou. K vytahování termitů používají klacíky a každou noc si na stromě stavějí nové hnízdo. Nejdéle žije v gdaňské skupině samice Lola a nejmladší je její syn Sati. Šimpanzi bydlí v pavilonu lidoopů s celoroční expozicí, který byl otevřen na podzim roku 2005.
Vlk obecný ★Vlk žije v lesích a stepích Evropy, Asie a Severní Ameriky v rodinných smečkách po 5 až 9 zvířatech, ve kterých má potomstvo jen dominantní pár. Loví hlavně velká zvířata, jako jsou losi a jeleni. Smečka může za den ujít až 200 km, obvykle v noci. Vlčata se rodí slepá a hluchá a váží asi půl kilogramu. Výběh vlků leží v lese na okraji zoo.
Kondor andský ★Kondor andský žije v Andách, od Venezuely po Ohňovou zemi, a většinu dne tráví plachtěním při hledání mršin. Páry zůstávají spolu celý život a samice snáší jedno vejce jednou za dva roky, přímo na skalní římsu. Gdaňská zoo je proslulá chovem kondorů: v roce 2009 dostal pár expozici s vodopádem a skalními římsami a v roce 2013 nové, větší voliéry.
Výr velký ★Výr je největší sova Evropy a žije v lesích, horách, a dokonce i v pouštích Evropy a Asie. Loví hlavně několik hodin po západu slunce a před úsvitem: chytá hlodavce, zajíce, a dokonce i ptáky velké jako volavka. Páry jsou si věrné a samice snáší vejce už koncem zimy. Od roku 2015 mají výři v zoo nové, mnohem větší voliéry.
Takin mišmijský ★Takin pochází z východního Himálaje a Tibetské náhorní plošiny, kde žije na skalnatých svazích až do 5000 m. Žije v malých skupinách, které vede nejsilnější samec, a v zimě sestupuje níž, do houštin rododendronů a bambusů. Celou jeho srst pokrývá olejovitý, silně páchnoucí výměšek, který ho chrání před mlhou a deštěm. Takin připomíná pižmoně, ale genetické výzkumy ukazují, že má blíž k ovcím.
Zubr evropský ★Zubr je největší suchozemský savec Evropy; ve volné přírodě žije mimo jiné v Bělověžském pralese, v pohoří Bieszczady a v Západním Pomořansku. V zimě ho chrání třívrstvá srst. Krávy s telaty tvoří stáda a mladí býci ve věku asi 3 let odcházejí do skupin samců. V srpnu začíná období říje a býci tehdy vydávají typické chrochtání. Zubři byli ve sbírce zoo už v roce 1957.
Rys ostrovid ★Rys žije ve velkých lesích Evropy a Asie a loví ze zálohy, někdy číhá na silné větvi. Štětičky na uších fungují jako anténa: soustřeďují zvuky, a tak rys skvěle slyší. Dospělý sní až 2,5 kg masa denně. V roce 2025 se gdaňští rysové přestěhovali do přestavěného bývalého výběhu tygrů a zoo se účastní evropského chovného programu pro rysy.
Pižmoň grónský ★Pižmoň žije v arktické tundře Severní Ameriky, Grónska a Asie a živí se trávami, arktickou vrbou, mechy a lišejníky. Při nebezpečí vytvoří stádo těsný kruh nebo řadu: býci stojí vpředu a samice s telaty se schovávají za nimi. I když vypadají pomalu, pižmoni jsou rychlí a hbití a v období říje do sebe samci velkou rychlostí narážejí hlavami.
Alpaka ★Alpaka žije pouze jako domácí zvíře, v Andách Peru, Bolívie a Chile, v nadmořské výšce od 3500 do 5000 m. Žije v rodinných skupinách s jedním samcem, samicemi a mláďaty. Když se blíží vetřelec, varuje stádo ostrými, pisklavými zvuky a při obraně dokáže kopnout nebo plivat. Do Gdaňsku se alpaky dostaly v 90. letech spolu s velbloudy.
Panda červená ★Panda červená pochází z chladných bambusových lesů na úpatí Himálaje, od Nepálu po Myanmar a západní Čínu. Většinu času tráví na stromě a nejaktivnější je za úsvitu a za soumraku. Bambus tvoří až 95 % její potravy. Biologové ji popsali v roce 1825, více než 40 let před pandou velkou. V létě ošetřovatelé krmí pandy červené přímo před návštěvníky.
Velbloud dvouhrbý ★Velbloud dvouhrbý pochází ze stepí a pouští Střední Asie; divocí velbloudi dvouhrbí dosud žijí v poušti Gobi. Dokáže se celé měsíce obejít bez vody, a když pije, vypije najednou až 120 litrů. V hrbech si ukládá tuk, ze kterého tělo získává energii a vodu. Gdaňské stádo vzniklo v 90. letech výměnou za karanténu 50 velbloudů z Kazachstánu a v roce 2025 se tu narodilo mládě.
Gibon bělolící ★Malá bezocasá lidoopice z Laosu, Vietnamu a jižní Číny, kriticky ohrožená. Samci jsou černí s bílými lícemi, samice béžové; mláďata se rodí světlá a po dvou letech tmavnou. Giboni se houpou na dlouhých pažích z větve na větev a rodiny se dorozumívají hlasitým zpěvem. V gdaňské zoo žijí na ostrově v rybníku.
Vari černobílý ★Lemur z vlhkých lesů východního Madagaskaru, kriticky ohrožený: jeho divoká populace se v posledních desetiletích zmenšila o více než 80 %. Skupině obvykle vládne samice a před nebezpečím varuje hlasitý řev. Samice stavějí hnízda a přenášejí mláďata v tlamě. Pár Tanjona a Sakina tu žije od roku 2024 v pavilonu s ostrovem vedle restaurace a má už mláďata z let 2025 a 2026.
Plameňák růžový ★Plameňáci růžoví žijí v Africe, Asii a jižní Evropě na mělčinách lagun a slaných jezer, v hejnech čítajících i tisíce ptáků. Z bahna vybírají řasy, korýše a larvy hmyzu a hnízda si stavějí z bahna ve tvaru kupky. V Gdaňsku se mláďata líhnou každý rok a odrostlejší mláďata vytvářejí společné školky. V létě můžete vidět ukázkové krmení plameňáků.
Suchozemské želvyVýběh suchozemských želv u bazénu tuleňů. Ve sbírce zoo jsou mimo jiné želvy zelenavé, stepní, žlutohnědé a vroubené, které pocházejí z jižní Evropy, severní Afriky a asijských stepí. Jedí hlavně trávy, byliny a květy, v zimě upadají do zimního spánku a v největších vedrech se schovávají v norách. Želva vroubená je největší suchozemská želva Evropy: dorůstá délky 35 cm a váhy až 6 kg.
SitatungaAntilopa z afrických bažin a savan, která díky široce roztaženým paznehtům chodí po bažinatém terénu. Žije v malých rodinných skupinách a k odpočinku si vybírá suchá vyvýšená místa. Když samice před porodem nenajde suché místo, udělá si sama podložku ze suchého rákosí. Někdy dokonce žere sloní trus, aby z něj vybrala nestrávená semena.
Přímorožec šavlorohýAntilopa z polopouští severní Afriky s rohy dlouhými až metr. Díky práci ledvin vydrží dlouho bez vody a krev proudící do mozku dokáže ochladit až o 3 stupně. Ve volné přírodě přímorožci vyhynuli, ale ti gdaňští byli vybráni do projektu návratu druhu do přírody v Čadu, kde dnes divoká populace čítá přes 600 zvířat. Na jaře 2026 se tu narodila malá samička.
VikuňaVikuňa je nejmenší příbuzná velblouda: váží jen 35 až 45 kg. Žije vysoko v Andách, na náhorních plošinách ve výšce 3200 až 5800 m, a v řídkém vzduchu jí pomáhá velké srdce. Musí pít každý den, a proto se drží blízko vody. Mládě se postaví na nohy už 15 minut po narození. Vikuňa je vyobrazena ve znaku Peru.
Shetlandský ponyPony ze Shetlandských ostrovů ve Skotsku, kde dodnes žije polodivoce na kopcích a vřesovištích. Zimní srst, hustá hříva a ocas ho chrání před chladem a větrem. I přes malý vzrůst patří k nejsilnějším koním na světě a dříve nosil náklady a tahal vozíky. Umí spát vestoje a každým uchem otáčí zvlášť, aby lépe zaměřil zvuk.
Antilopa losíNejvětší žijící antilopa: dospělý samec váží až 950 kg a v kohoutku měří téměř 2 m, a přesto dobře skáče a běhá. Pochází ze savan a polopouští jižní Afriky a žije ve stádech po 25 až 60 zvířatech. V období sucha se pase v noci, kdy mají rostliny víc vláhy. V roce 2026 se v gdaňském stádě narodila už tři mláďata.
Nandu pampovýNejvětší pták Jižní Ameriky, dorůstá výšky až 140 cm. Nelétá, ale běhá rychlostí až 60 km/h a při útěku dělá prudké obraty. Hnízdo staví samec, sedí na vejcích snesených samicemi a půl roku se stará o mláďata. Polyká drobné kamínky, které mu pomáhají trávit. V roce 2025 se nandu vylíhla i v Gdaňsku.
Jeřáb šedokrkýAfrický jeřáb se zlatou korunou z tuhých per, který žije na loukách u jezer a řek jižní a východní Afriky. Jako jeden ze dvou druhů jeřábů má zadní prst, kterým se chytá větví, a proto může vysedávat na stromech. Páry spolu zůstávají celý život a v období sucha se ptáci shlukují do hejn po 20 až 200.
Želva paprsčitáKriticky ohrožená želva ze suchých oblastí jihozápadního Madagaskaru s krásným vzorem světlých paprsků na krunýři. Jí hlavně trávy a horkou část dne tráví ve stínu keřů nebo zahrabaná v zemi. V období páření samec syčí a chrochtá. Největší hrozbou je nelegální obchod se želvami. Žije v pavilonu hrošíků a želv otevřeném v roce 2021.
Želva ostruhatáVelká africká želva z pouští a okrajů savan. V největších vedrech se schovává v norách, které si sama vyhrabe, a upadá do letního spánku. Samice snáší do nory 15 až 30 vajec, ze kterých se mláďata líhnou asi po 8 měsících. Dožívá se více než 50 let. Žije v pavilonu hrošíků a želv; v sezoně tu probíhají ukázková krmení suchozemských želv.
Pes hřivnatý (vlk hřivnatý)Dlouhonohá psovitá šelma z pampy a savan Jižní Ameriky s rezavou srstí a černou hřívou na šíji. Navzdory dřívějšímu názvu vlk hřivnatý není vlk a kromě drobných zvířat jí hodně ovoce. Z Dortmundu sem přijel nový samec, který nahradil Rubena, uhynulého ve věku téměř 15 let, otce početného potomstva v zoo po celé Evropě.
Voduška lečveAntilopa z vlhkých luk a záplavových území u bažin jižní Afriky, od přírody klidná. Úzké, dlouhé paznehty, které se roztahují do stran, jí umožňují chodit po bažinatém terénu. Samice s mláďaty se drží vlhčích míst, kdežto samci si vybírají sušší. Nejaktivnější je brzy ráno a po setmění a ohrožují ji pytláctví, sucha a přehrady na řekách.
Gueréza pláštíkováČernobílá opice z lesů střední a východní Afriky s dlouhým, huňatým ocasem. Nemá palce, což jí usnadňuje rychlé skoky v korunách stromů, a jí hlavně listy, ne banány. Mláďata se rodí úplně bílá, jako malí sněhuláci, a po několika měsících tmavnou. Guerézy se v Gdaňsku rozmnožují velmi dobře: v dubnu 2026 se narodil další sameček.
Kočkodan husarskýŠtíhlá opice ze savan a suchých lesů západní a střední Afriky. Při nebezpečí utíká po zemi, protože je velmi rychlá: patří k nejrychlejším primátům a běhá až 55 km/h. Žije ve skupinách od 13 do 56 zvířat s jedním samcem; samci váží 7 až 13 kg a samice o polovinu méně. Živí se hlavně ovocem a hmyzem.
Vřešťan černýOpice z lesů střední části Jižní Ameriky, proslulá svým hlasitým hlasem. Dospělí samci jsou černí a samice tmavě žluté, takže se snadno rozeznají. Téměř 70 % dne odpočívá a tráví listy a dlouhý chápavý ocas, zespodu holý a velmi citlivý, mu slouží jako pátá ruka. Mládě se rodí béžově zlaté a s věkem mění barvu.
Mundžak malýMalý jelen z jihovýchodní Číny a Tchaj-wanu, který váží 10 až 18 kg. Samci mají krátké parůžky do 10 cm a vyčnívající horní špičáky dlouhé asi 6 cm. Říká se mu štěkající jelen, protože v nebezpečí vydává zvuk podobný štěkání. Žije samotářsky, brání své území a nejaktivnější je za úsvitu a za soumraku.
Hulman jávskýOpice z tropických lesů Jávy, Bali a Lomboku, která většinu dne tráví v korunách stromů a živí se hlavně listy a květy. Mláďata se rodí sytě oranžová a s věkem tmavnou a samice ze skupiny se o malé starají společně. V roce 2026 se malý hulman narodil i v Gdaňsku. V přírodě hulmany ohrožuje rozvoj zemědělství a odchyt.
Anoa nížinnýJeden z nejmenších divokých buvolů světa žije jen na indonéském ostrově Sulawesi. Obvykle chodí sám, miluje koupele ve vodě a v bahně, a když chybějí prameny a solné lizy, pije mořskou vodu, aby si doplnil minerály. Mláďata se rodí pokrytá hustou, vlnitou, žlutohnědou srstí. V přírodě zůstalo méně než 2500 dospělých anoa, protože jejich lesy jsou káceny.
Jelen skvrnitý filipínský (jelen prince Alfréda)Jeden z nejvzácnějších savců světa, který ve volné přírodě žije už jen v lesích ostrovů Panay a Negros na Filipínách a je ohrožen lovem a kácením lesů. V kohoutku měří 75 až 80 cm a žije v malých skupinách po 3 až 5 zvířatech, která jsou nejaktivnější za soumraku a v noci. V gdaňské zoo žijí jeleni prince Alfréda od roku 2013.
Daněk evropskýDaněk je jelen z lesů, křovin a luk Evropy. Samci mají široké paroží, které shazují a které každý rok znovu dorůstá. Daňci žijí ve stádech, samice s mláďaty zvlášť a samci zvlášť, a žerou hlavně za úsvitu a za soumraku: trávy, žaludy, byliny a výhonky. V zoo se dožívají asi 15 let, v přírodě obvykle 8 až 9.
Pekari páskovanýAmerický příbuzný prasat, který žije od jihu USA po sever Argentiny ve stádech po 5 až 15 zvířatech. Je to nejmenší ze tří druhů pekariovitých. Rád se koupe v bahně a v písku a spí v norách a pod kořeny stromů. Mláďata mají žlutohnědé zbarvení, úplně jiné než dospělí; v roce 2026 se pekariové narodili i v Gdaňsku.
Seriema červenonoháSeriema je pták z luk Brazílie, Uruguaye a severní Argentiny, který běhá rychleji než 40 km/h a do vzduchu se vznese, až když dravec nechce vzdát pronásledování. Loví hmyz, ještěrky a hady a kořist zabíjí tak, že s ní udeří o zem nebo o kámen. Hnízdo z větviček, listí a hlíny si staví na stromě.
Husice kuříHusice kuří je husa z ostrovů a pobřeží jižní Austrálie, která nerada plave. Umí pít slanou vodu, a proto žije i na ostrovech v moři. Když brání své území, běží na vetřelce s roztaženými křídly a chrochtá jako prasátko, a nebojí se ani lidí. Páry spolu zůstávají celý život a hnízdo si zakládají ve vysoké trávě s dobrým výhledem do okolí.
Kondor krocanovitý (urubu)Urubu žije v obou Amerikách, od Kanady po Ohňovou zemi, a živí se hlavně mršinami; má slabý zobák, a proto dává přednost malé kořisti. Nocuje ve skupinách, které čítají i několik set ptáků. Když mu něco hrozí, vyvrhne napůl strávené maso a jeho hnilobný zápach odežene většinu dravců. V roce 2013 dostali urubu a kondoři v zoo nové, větší voliéry.
Barasinga bahenníJelen z bažin a podmáčených luk severní a střední Indie a Nepálu, který žije ve stádech po 10 až 20 zvířatech. Jeho jméno v hindštině znamená dvanáct konců, podle paroží, které má obvykle 12 výsad a u některých samců až 20. Nejaktivnější je ráno a večer, žere trávu a vodní rostliny a období páření trvá od října do února.
Hoko proměnlivýHoko je velký pták z vlhkých lesů Mexika, Střední Ameriky a Kolumbie, který většinu času tráví na zemi, kde sbírá spadané plody a semena. Když se vyleká, raději uteče, než by odletěl, a na noc vyskočí na větve. Samci a samice vypadají úplně jinak. Mláďata se líhnou s vyvinutými letkami, po několika hodinách mohou opustit hnízdo a létají už v prvních dnech života.
Orel stepníOrel stepní hnízdí ve stepích a polopouštích Střední Asie a východní Evropy a zimuje v Africe a jižní Asii. Loví hlavně sysly a někdy trpělivě čeká u vchodu do nory. Hnízdo z dlouhých klacků si staví na zemi, na místě s dobrým výhledem, a když chybějí větve, použije i zvířecí kosti. Od roku 2015 mají orli stepní v zoo větší voliéry.
Zoborožec kaferskýVelký pták ze savan a luk Afriky, který místo létání většinu času chodí po zemi a loví hmyz, obojživelníky a malé savce, a zásoby si někdy rovná do řady ve své spíži. Žije v rodinných skupinách až 11 ptáků, ve kterých má mláďata jen dominantní pár. Vydává hluboké, dunivé zvuky tak, že nafukuje vzdušné vaky. V roce 2017 tu dostal novou expozici se zimním domkem.
Buvol domácí (buvol indický)Buvol domácí pochází z Asie a byl domestikován před více než 5000 lety; dodnes tahá pluhy na zaplavených rýžových polích v Číně a Vietnamu. Divocí buvoli tráví většinu dne ponoření v bahnité vodě, která je chladí a chrání před hmyzem. Jejich divoký příbuzný, buvol arni, je ohrožený a žije už jen v několika chráněných oblastech v Indii, Nepálu, Bhútánu, Thajsku a Kambodži.
Velbloud jednohrbýDromedár pochází z Afriky a Arabského poloostrova a asi 6000 let slouží lidem v horkém podnebí. Žere slané rostliny a trnité větve, a když je dehydratovaný, dokáže najednou vypít 150 litrů vody. V roce 2025 se tu narodila dvě mláďata. V archivech zoo je zapsáno, že velbloudice Zosia, která přijela v roce 1955, měla ráda třešně, černou kávu a větrníky, a dokonce šla v průvodu na jazzovém festivalu v Sopotech.
Lama krotkáLama žije jen jako domácí zvíře, hlavně v Andách v Peru a Bolívii. Je velmi společenská a žije ve stádech, ve kterých někdy plive na jiné lamy, aby je srovnala do latě, a samci bojují o vyšší postavení. Navzdory hádkám se lamy o sebe starají jako rodina. Mládě se jmenuje cria, což španělsky znamená dítě; saje matčino mléko až do 5 měsíců.
Veverka PrevostovaVeverka z lesů jihovýchodní Asie: Malajského poloostrova, Sumatry a Bornea. Nejaktivnější je za úsvitu a za soumraku. Ocas jí pomáhá udržet rovnováhu, při skocích funguje jako kormidlo a navíc slouží jako vlajka k dávání znamení ostatním. Když jí, dřepí a drží potravu v předních tlapkách, a trylky a hvízdáním dává najevo rozrušení. Žije v pavilonu společně s binturongy.
Kočka divokáKočka divoká je divoká šelma evropských lesů; v Polsku žije jen v části Podkarpatí a Malopolska. Je samotářka, loví hlavně pozdě odpoledne a za úsvitu hlodavce, zajíce a ptáky a doupě si zřizuje v dutých kmenech a pod kořeny. Když škrábe stromy, nejen si brousí drápy, ale také zanechává pach ze žláz na tlapách. Vedle voliéry koček divokých funguje sezonní restaurace Leśny Młyn.
Binturong orientálníBinturong žije v lesích Bornea, Sumatry, Jávy a jižní a jihovýchodní Asie. Žije na stromech, ale je tak těžký, že mezi stromy často přechází po zemi. Živí se hlavně ovocem, a tím, že roznáší semena, pomáhá obnově deštných lesů. V roce 2025 dostali gdaňští binturongové víc prostoru v pavilonu vedle restaurace La Mariposa.
Gibon žlutolícíGibon z lesů jižního Laosu, východní Kambodže a Vietnamu, ohrožený vyhynutím. Žije v rodinách složených ze samce, samice a mláďat, která zůstávají ve skupině do 6 až 8 let. Mláďata se rodí světle žlutá a během několika měsíců zčernají, a samice se při dospívání vracejí ke žlutavé srsti. Giboni jsou známí hlasitým zpěvem; v Gdaňsku žijí na ostrově v rybníku.
Berneška velkáVelká husa ze Severní Ameriky, která se v Evropě, Asii a na Novém Zélandu zabydlela jako nepůvodní druh a vytlačuje jiné husy. Je inteligentní, má skvělou paměť a dokáže rozpoznávat lidi. Při příznivém větru dokáže uletět 2400 km za den, i když obvykle táhne pomaleji. Bernešky jsou starostliví rodiče, kteří jen zřídka opouštějí hnízdo.
Berneška rudokrkáMalá barevná husa z tundry severní Asie, která zimuje u Černého moře. Přes malou velikost bývá bojovná a má zvučný hlas. Často hnízdí vedle sovice sněžní nebo sokola stěhovavého, protože takové sousedství chrání její vejce před jinými predátory. Vejce začíná zahřívat dřív, než roztají poslední sněhy Sibiře, a mláďata jedí čerstvou trávu.
Hvízdák chilskýKachna z jezer, rybníků a bažin Argentiny, Chile, Uruguaye, Paraguaye a Brazílie, která se živí i na loukách. Mezi hvízdáky vyniká tím, že pár drží pohromadě déle než jednu hnízdní sezonu. Samice sedí až na 9 vejcích a samec brání teritorium a mláďata. Na světě žijí jen tři druhy hvízdáků a jeden z nich velmi vzácně hnízdí v Polsku.
Kolpík africkýKolpík africký žije u jezer, řek a bažin na jih od Sahary a na Madagaskaru. Zobákem ve tvaru lžíce cedí bahno a chytá kluzké ryby. Často se brodí za hrochem nebo krokodýlem, kteří mu z bahna vyplaší kořist. Hnízda si staví na nízkých stromech nad vodou a v létě 2026 kolpíci seděli na vejcích i v Gdaňsku.
Kolpík bílýBílý kolpík s lopatkovitým zobákem žije v Evropě, Asii a Africe, v bažinách, rozlivech a u jezer. Nejaktivnější je ráno a večer: při brodění pročesává zobákem mělkou vodu a loví hmyz, korýše, pulce a malé ryby. Hnízdí v hustých koloniích, ve kterých se hnízda téměř dotýkají, a ohrožuje ho vysoušení mokřadů.
Labuť černáLabuť černá pochází z Austrálie a Tasmánie a jako zavlečený druh žije mimo jiné také na Novém Zélandu a v Evropě. I když je černá, v letu jsou vidět její bílé letky. Potravu hledá za soumraku a cestuje v noci. Je to nejméně teritoriální z labutí: někdy hnízdí několik párů společně v kolonii. Páry spolu často zůstávají celý život a samec pomáhá zahřívat vejce.
Jeřáb mandžuskýVysoký černobílý jeřáb s červenou skvrnou na hlavě, který hnízdí u Amuru ve východním Rusku a v Číně a žije také v Japonsku. Na rozdíl od jiných jeřábů si vybírá bažiny s hlubokou vodou. Páry spolu obvykle zůstávají až do konce života; samice snáší 2 vejce, ale nejčastěji přežije jen jedno mládě. Industrializace a zemědělství mu berou místa k životu.
Berneška havajská (nene)Nene je husa, která žije jen na Havaji, na loukách a svazích sopek, a je symbolem tohoto státu. Je to nejvzácnější husa světa: v roce 1952 zůstalo ve volné přírodě jen 30 ptáků. Má delší a silnější nohy a menší blánu mezi prsty než jiné husy, takže rychle chodí po sopečných skalách. Potravu hledá výhradně na souši a páry spolu zůstávají celý život.
Husička dvoubarváKachna z mokřadů, jezer a rozlivů Afriky, obou Amerik a Asie, která vydává příjemné hvízdavé zvuky. Chová se trochu jako labutě a husy: páry jsou věrné a o mláďata se starají společně, i když někdy podkládají vejce jiným vodním ptákům. V roce 2026 se v gdaňské zoo vylíhlo hned 10 mláďat husiček, která rychle opustila hnízdo.
Husa indickáHusa z vysokohorských jezer, bažin a luk Střední a Jižní Asie, která žije nad 4000 m. Její organismus si poradí s nízkým tlakem a velmi silným větrem. Při tazích přelétá nad Himálajem, podle některých svědectví dokonce ve výšce přes 8500 m, a proto je považována za jednoho z nejvýše létajících ptáků na Zemi. Samice společně brání hnízda a někdy podkládají vejce do sousedních.
KoskorobaBílý pták z mělkých jezer a bažin Jižní Ameriky, někdy nazývaný labuť, i když nemá typickou labutí masku u zobáku a patří do samostatného rodu. Žije v párech, které dokážou bránit své teritorium po mnoho sezon. Samice snáší až 9 vajec a sama na nich sedí, a mláďata hned po vylíhnutí chodí za matkou a hledají potravu na dně.
Urson kanadskýUrson je stromový hlodavec z lesů, tundry a luk Severní Ameriky, od Aljašky po severní Mexiko. Je to samotář aktivní v noci a neupadá do zimního spánku; v zimě jí hlavně kůru. Brání se ostny: na hřbetě jich má asi 30 000 a každý je vyplněn houbovitou hmotou, takže jsou lehké a velmi tuhé.
Puštík bělavýVelká sova z lesů Skandinávie, Sibiře a Japonska; v Polsku hnízdí velmi vzácně, v horách na jihovýchodě země, a její početnost se odhaduje na 1300 až 1800 párů. Bývá aktivní i ve dne a není plachá, ale samice, která brání hnízdo, nejprve klape zobákem a pak útočí drápy. Páry se spojují na podzim, obvykle na celý život.
Osel domácíOsli byli domestikováni asi před 6000 lety a dodnes pomáhají lidem po celém světě. Jsou společenští a rádi pobývají s jinými hospodářskými zvířaty. Nejaktivnější jsou ráno a večer a v dobrých podmínkách se dožívají až 40 až 50 let. Hříbě se rodí po 12 měsících březosti, váží 8 až 13 kg a je hned plně vyvinuté.
Klokan rudokrký (Bennettův klokan)Menší klokan z eukalyptových lesů a křovin Austrálie a Tasmánie, nejaktivnější za soumraku a v noci. Přes den odpočívá v houštinách a při hledání potravy se někdy sdružuje do skupin až 30 zvířat. Novorozené mládě váží jen 1 g a samo se dostane do vaku matky, a v prvním půlroce zvýší svou hmotnost dvoutisíckrát. Vědecký název čeledi klokanů znamená velká noha.
Mangusta trpasličíNejmenší africká šelma: dospělá mangusta trpasličí měří 20 až 30 cm bez ocasu a váží 200 až 300 g. Žije na savanách ve skupinách až 30 zvířat a schovává se mimo jiné v termitištích. Teritorium si značí stojkou na předních tlapkách, díky čemuž zároveň vypadá větší. Na jaře 2026 sem z nizozemské zoo přijela mládenecká skupina, tedy samí samci.
Aguti AzarůvHlodavec z okrajů lesů a savan Brazílie, Argentiny a Paraguaye. Říká se mu zahradník lesa, protože zakopává ořechy a semena a pak zapomene, kam je schoval, takže z jeho zásob vyrůstají nové rostliny. S ostatními aguti se dorozumívá hlavně pachem. Mláďata se rodí osrstěná, s otevřenýma očima a běhají už v prvních hodinách života.
Nestor keaKea je papoušek z hor Jižního ostrova Nového Zélandu, považovaný za jediného papouška, který žije v horách, dokonce i na zasněžených svazích. Je velmi inteligentní a dokáže řešit těžké úlohy. Navenek má olivově zelené peří a v letu je vidět oranžová spodní strana křídel. Dva papoušci kea přijeli v lednu 2026 ze zoo v Münsteru do přestavěné voliéry vedle budovy správy.
Budova / památka 5
Pavilon ptáků a plazů ★Celoroční pavilon ptáků a plazů, otevíraný ve dvou částech v letech 2001 a 2003, je dobrým místem na chladný nebo deštivý den. Podle plánku zoo tu žijí mimo jiné arové, kakadu žlutolící, majny Rothschildovy, holubi nikobarští, tamaríni císařští, krajta tmavá, korovec jedovatý a krokodýl kubánský. V roce 2026 se v zoo vylíhly kriticky ohrožené majny Rothschildovy.
Pavilon lvůPavilon lvů, do kterého se v říjnu 2014 nastěhovali lvi angolští, se zázemím a velkým výběhem. V roce 2015 tu byly zřízeny také expozice koček pouštních a rypošů lysých a podle plánku zoo tu žije i lemurek hnědý. Stěnu zdobí stylizovaný gdaňský znak se lvy a u pavilonu probíhají ukázková krmení lvů.
Pavilon žirafCeloroční budova pro žirafy Rothschildovy u jejich výběhu; projekt pavilonu byl dokončen v roce 2005. Uvnitř je vysoká hala s výběhem pro žirafy a v prosinci 2025 se v porodně, která tu byla připravena, narodila první žirafa v historii gdaňské zoo. Od jara 2026 žije v pavilonu žiraf také nová skupina surikat.
Vodní mlýnBudova bývalého vodního mlýna v Údolí Lesního mlýna (Dolina Leśnego Młyna) u lesního potoka, kde byla v roce 1954 otevřena zoo. Je to památka na mlýn, podle kterého údolí dostalo jméno, a dnes jedna z nejstarších budov v areálu zahrady. Vedle mlýna funguje sezonní restaurace Leśny Młyn a nedaleko žijí kočky divoké.
Budova správy (bývalé lázně Strauchmühle)Hrázděná vila s věžičkou je budova předválečných lázní Strauchmühle v Údolí Lesního mlýna (Dolina Leśnego Młyna), na konci 20. století rozebraná a znovu postavená od základů; na pohlednici z roku 1911 je popsána jako Luftkurort, tedy klimatické lázně. Když v roce 1954 vznikla zoo, byly v budově zřízeny kanceláře zahrady a slouží tomu dodnes. Vedle je voliéra papoušků kea a na prostranství u budovy se konají dílny a akce pro rodiny.
Atrakce 4
Malá zoo (Małe Zoo) ★Ohrada, kde si děti mohou pohladit kozy, morčata, a dokonce i alpaku a nakrmit je speciálním krmivem, které připravili ošetřovatelé. Všechna zvířata mají jména: ta nejpřátelštější chodí mezi návštěvníky a větší a těžší čekají na pamlsky ve výbězích. Malá zoo je otevřená sezonně, od dubna do října, a vstup pro dítě se platí zvlášť, pouze v hotovosti.
Lev HewelionMalá soška lva ze Stezky lva Heweliona: takové sošky stojí na mnoha místech Gdaňsku a každá odkazuje k místu, kde stojí. Lev je zvíře z gdaňského znaku a o několik set metrů dál žijí skuteční lvi angolští. Hledání dalších sošek Heweliona je pro děti dobrá zábava při procházce městem.
Socha Lední medvědiBílá socha ledních medvědů u cesty nedaleko výběhu tučňáků a bazénu tuleňů. Připomíná dobu, kdy v polovině 80. let žili v gdaňské zoo lední a himalájští medvědi, nosorožec tuponosý a lemuři kata. Dnes už lední medvědi ve sbírce zoo nejsou.
Socha Tučňák (1974)Více než dvoumetrová socha tučňáka, poskládaná jako mozaika z kousků barevné keramiky z poškozeného nádobí továrny na fajáns ve Włocławku. Vznikla v roce 1974 na plenéru sochařů animalistů, zalíbila se prvnímu řediteli zoo a zůstala v zahradě. Stojí u bazénu tučňáků brýlových a je jedním ze symbolů zoo.
Ostatní 1
Kámen Michała MassalskéhoPamětní kámen s deskou u cesty, věnovaný Michału Massalskému, prvnímu řediteli zoo, zakladateli a budovateli zahrady a popularizátorovi přírodovědných znalostí. V té době se zoo z velké části stavěla svépomocí: cesty, výběhy a bazén tučňáků vznikaly s pomocí žáků a podniků z Trojměstí.
Občerstvení 7
Cafe ZOOCeloroční kavárna před výběhem žiraf, otevřená každý den. Posedět můžete uvnitř i venku.
Cafe ZOO u vodopáduSezonní stánek kavárny Cafe ZOO u vodopádu, otevřený od května do konce září (v květnu a září jen o víkendech a svátcích).
Cafe ZOO, zmrzlina s sebouStánek se zmrzlinou s sebou hned vedle kavárny Cafe ZOO, před výběhem žiraf.
Lody EskimoLetní stánek s řemeslnou zmrzlinou, otevřený od začátku června do konce srpna.
Restaurace La MariposaCeloroční restaurace za pavilonem šelem, otevřená každý den. Naproti v sezóně funguje druhý obchůdek se suvenýry.
Restaurace Leśny MłynSezónní restaurace za voliérou divokých koček, otevřená od května do konce září.
Safari SmakówSezónní občerstvení vedle výběhu žiraf, otevřené od května do konce září, se stolky venku.
Toalety / pokladny / parkoviště 8
Hlavní vchodHlavní brána zoo s pokladnami a automaty na vstupenky, otevřená celý rok. Hned vedle, po levé straně, je zastávka elektrických minibusů Turbo Ślimak a 50 m dál obchůdek se suvenýry a automat s mapkami zoo.
PokladnaPokladna u hlavního vchodu do zoo. Vstupenku je třeba koupit před vstupem; další atrakce, jako Malá zoo nebo projížďky, se platí zvlášť na místě.
ToaletyBezplatné toalety v pavilonu lvů, otevřené od května do září, přizpůsobené pro vozíčkáře, s přebalovacím pultem pro miminka.
ToaletyBezplatné toalety v areálu zoo.
ToaletyBezplatné toalety v areálu zoo.
ToaletyBezplatné toalety v areálu zoo.
Toalety u La MariposyToalety v budově restaurace La Mariposa, pro hosty restaurace.
Půjčovna vozíkůSezónní půjčovna vozíků (od května do konce září), ve kterých můžete vézt děti do 7 let nebo zavazadla do 40 kg. Je to velká úleva, protože procházka po zoo může trvat několik hodin. Kauce se platí pouze v hotovosti.
Obchod 2
Obchod se suvenýryCeloroční obchůdek se suvenýry po levé straně, asi 50 m od hlavního vchodu.
Obchůdek se suvenýry u La MariposyDalší obchůdek se suvenýry naproti restauraci La Mariposa, otevřený od května do září.
Zoo GdaňskStáhnout Turi