Vysoká brána ★Tudy se po staletí vjíždělo do Gdaňsku. Bránu dokončil v roce 1588 Willem van den Blocke a obložil ji tesanými kamennými kvádry. Zde začínala Královská cesta: polští králové tu dostávali klíče od města a pokračovali dál ulicí Długa. Nad průjezdy uvidíte tři znaky: uprostřed polský, po stranách znak Gdaňsku a Královských Prus. Hledejte orla a dva kříže pod korunou.
Zlatá brána ★Brána z roku 1612 vypadá jako vítězný oblouk a nikdy nesloužila k obraně, jen k ozdobě. Navrhl ji Abraham van den Blocke. Nahoře stojí osm kamenných postav: ze strany Mučírny Mír, Svoboda, Bohatství a Sláva, ze strany ulice Długa Svornost, Spravedlnost, Zbožnost a Rozvaha. Latinský nápis hlásá, že svorností malé státy rostou a nesvorností velké padají. Budova s věžičkou přilepená k bráně je Dvůr Bratrstva svatého Jiří a na její střeše svatý bojuje s drakem.
Radnice Hlavního Města ★Odtud se po staletí vládlo nejbohatšímu městu Republiky obou národů. Radnice a kostel Panny Marie jsou dvě nejvyšší budovy Hlavního Města a věž radnice měří přes 80 metrů. Na samém vrcholku stojí zlacená socha krále Zikmunda Augusta. Z věže hraje zvonkohra, tedy nástroj z 37 zvonů, a v létě můžete vystoupat na vyhlídkovou terasu. Uvnitř sídlí Muzeum Gdaňsku s Červeným sálem, jedním z nejkrásnějších radničních sálů v Evropě. Zakloňte hlavy a najděte zlatého krále.
Artušův dvůr ★V této budově se scházeli nejbohatší kupci Gdaňsku a hosté z celé Evropy. Název pochází od legendárního krále Artuše a jeho rytířů Kulatého stolu, u kterého si byli všichni rovni. Řemeslníci a kramáři sem však přístup neměli. První dvůr tu stál v polovině 14. století a dnešní fasádu mu dal v roce 1617 Abraham van den Blocke. Ve velkém sále stojí kachlová kamna vysoká téměř 11 metrů, složená z více než 500 kachlů. Na fasádě hledejte čtyři sochy antických hrdinů.
Zelená brána ★Brána, která vypadá jako palác, protože to měl být gdaňský dům polských králů. Postavili ji v letech 1564 až 1568 z drobných cihel, které přivezly lodě z Holandska. Králové však raději bydleli v měšťanských domech na Dlouhém trhu a žádný se tu nezdržel déle. Brána uzavírá Královskou cestu: jejími čtyřmi průchody vyjdete přímo na most a k řece Motławě. Nad průchody hledejte znaky Polska, Gdaňsku a Královských Prus.
Bazilika Panny Marie ★Jeden z největších cihlových kostelů na světě. Stavěl se přes 150 let, od roku 1343 do roku 1502, a dovnitř se vejde 25 tisíc lidí. Interiér je světlý a bílý, protože vysoká okna propouštějí spoustu světla. Stojí tu astronomický orloj z 15. století, který ukazuje hodiny, dny, fáze Měsíce a znamení zvěrokruhu. Na věž vede přes 400 schodů a shora je vidět celé město i přístav. Najděte v kostele orloj a hledejte na něm své znamení zvěrokruhu.
Jeřáb ★Největší a nejstarší dochovaný přístavní jeřáb středověké Evropy a zároveň městská brána. Postavili ho v letech 1442 až 1444. Uvnitř se otáčejí dva páry dřevěných kol o průměru asi šest metrů a poháněli je lidé, kteří v nich chodili jako křečci v kolečku. Jeřáb zvedal dvě tuny do výšky 27 metrů, nakládal zboží na lodě a stavěl stěžně. V roce 1945 vyhořel a byl obnoven, dnes je součástí Národního námořního muzea. Na druhé straně řeky kotví Sołdek, první loď postavená v Polsku po válce. Vyhlédněte pod střechou lano a hák.
Tržnice ★Cihlová hala s věžičkami vypadá jako hrad, a přitom byla postavena prostě jako tržnice. Otevřeli ji v roce 1896, aby se obchod z ulic a náměstí přesunul pod střechu. Dříve tu stál dominikánský klášter, zničený v roce 1813. Při rekonstrukci haly archeologové odkryli pod podlahou základy nejstaršího kostela svatého Mikuláše starého přes 800 let a můžete si je prohlédnout v podzemí. Dnes se dole kupují sýry, ryby a pečivo a nahoře čeká jídlo z celého světa. Vejděte dovnitř a zjistěte, jak to tu voní.
Velká zbrojnice ★Nejkrásnější skladiště ve městě. Na začátku 17. století se Gdaňsk bál války se Švédskem a potřeboval místo pro děla, koule a zbroje. Měšťané však nechtěli obyčejnou kůlnu a objednali u Anthonise van Obbergena budovu podle vzoru masných krámů v holandském Haarlemu, z červených cihel a světlého kamene. V přízemí stála děla a výš ležely lehčí zbraně. Dnes tu studují studenti Akademie výtvarných umění. Tady procházka končí: k Vysoké bráně to máte odsud pár minut. Hledejte na fasádě Minervu, bohyni s přilbou.
Mučírna a Vězeňská věžDvě cihlové stavby spojené hradbou ve středověku střežily vjezd do ulice Długa. Když se město obehnalo novými valy, k obraně už nebyly potřeba, a tak v nich zřídili soud, vězení a mučírnu. Odtud názvy: Mučírna a Vězeňská věž. Vedle věže stál pranýř, u kterého se vykonávaly tresty před očima celého města. Na zdi Mučírny hledejte kamennou postavu bez hlavy.
Uphagenův důmMěšťanský dům v ulici Długa číslo 12 ukazuje, jak bydlel bohatý gdaňský kupec v 18. století. V roce 1775 ho koupil Johann Uphagen, milovník knih a historie, a zařídil si ho po svém. Nařídil, že interiéry mají po jeho smrti zůstat beze změn, proto tu bylo už před více než sto lety otevřeno muzeum. Uvnitř je salon, jídelna a kuchyně a stěny pokojů zdobí malovaný hmyz, ptáci a květiny. Spočítejte, kolik oken má úzká fasáda.
Zlatý důmNejzdobnější dům na Dlouhém trhu. Postavili ho v letech 1609 až 1618 pro starostu Johanna Speymanna podle návrhu Abrahama van den Blocke. Celou fasádu pokrývají zlacené reliéfy: výjevy z bitev a podobizny panovníků, mezi nimi polských králů Vladislava Jagella a Zikmunda III. Vasy. Úplně nahoře stojí čtyři sochy a nad nimi Fortuna, bohyně štěstí. Spočítejte, kolik pater má zlatá fasáda.
Brána ChlebnickaNejstarší z gotických vodních bran nad Motławou, z 15. století. Takové brány uzavíraly každou ulici, která vedla na nábřeží: ve dne jimi procházeli nosiči se zbožím a na noc se zavíraly. Nad průjezdem ze strany řeky je vidět znak Gdaňsku ještě bez koruny, kterou město dostalo od krále Kazimíra IV. Jagellonského v roce 1457. Ze strany ulice je vytesaná lilie, dávný znak pomořanských knížat. Porovnejte tento znak se znaky na ostatních branách.
Mariánská bránaBrána z konce 15. století vede z nábřeží do nejkrásnější uličky Gdaňsku. Ze strany řeky uvidíte tři znaky: uprostřed polský a po stranách znak Gdaňsku a Královských Prus, nakloněné, jako by se mu klaněly. Ze strany ulice drží znak města dva lvi. Vysoký dům s věžičkou hned vedle je Dům přírodovědců, ve kterém dnes sídlí Archeologické muzeum, a z jeho věže je výhled na Motławu. Projděte pod bránou a hledejte lvy.
Královská kapleJediný barokní kostel Hlavního Města. Vznikl v letech 1678 až 1681, kdy kostel Panny Marie patřil protestantům a katolíci z této farnosti měli jen provizorní kapli na faře. Stavbu podpořil král Jan III. Sobieski, odtud název i královský znak na fasádě. Samotná kaple je v patře, pod kupolí, a brána v přízemí vede na nádvoří fary. Hledejte na fasádě královskou korunu.
Kostel svatého JanaGotický kostel, o kterém se poprvé psalo v roce 1358. Stojí na podmáčené půdě a po staletí sedá: východní zeď se vychýlila ze svislice téměř o metr a v roce 1679 ji museli podepřít mohutnými opěrnými pilíři. V roce 1945 kostel vyhořel a desítky let stál prázdný. Dnes v něm působí Centrum svatého Jana, kde se konají koncerty a výstavy. Uvnitř přečkal velký kamenný oltář starý čtyři sta let. Obejděte kostel a hledejte křivou zeď.
Bazilika svatého MikulášeJediný kostel v centru Gdaňsku, který přežil válku bez poškození. Proto uvnitř uvidíte to, co jinde ve městě není: staré oltáře, kazatelnu, varhany a obrazy staré několik set let. Kostel svatého Mikuláše daroval v roce 1227 kníže Świętopełk dominikánům. Právě oni dostali v roce 1260 od papeže privilegium, kterým začal Jarmark svatého Dominika, dodnes největší obchodní svátek v Gdaňsku. Vejděte potichu a hledejte zlacené oltáře.
Bašta JacekNejvyšší ze středověkých bašt Gdaňsku: i s korouhvičkou měří 36 metrů. Postavili ji kolem roku 1400 na rohu městských hradeb, aby strážní shora viděli, co se děje před hradbami. Zdi mají u země tloušťku dva a půl metru. Obyvatelé Gdaňsku jí žertem říkali „Koukej do kuchyně“, protože shora se dalo nahlédnout do hrnců v klášterní kuchyni dominikánů. Spočítejte strany bašty. Mělo by jich být osm.