Arsenál: stálá výstava Tajemnice codzienności ★Bývalý dělostřelecký arzenál Toruňské pevnosti z roku 1824 je hlavní budovou muzea a první stálá výstava v něm byla otevřena v roce 1960. Dnes je tu pokladna s obchůdkem a výstava „Tajemnice codzienności“ (Tajemství všedního dne). Lidová kultura a její pomezí od Kujavska po Baltské moře (1850-1950). Je dobré ji spojit s procházkou po skanzenu, protože ukazuje předměty ze stejných regionů jako chalupy.
Sloupový větrný mlýn z Wójtówky (1896) ★Sloupový větrný mlýn z Wójtówky v obci Bądkowo na Kujavsku byl postaven v roce 1896 a pracovaly v něm tři generace mlynářů z rodu Salamońských. Celá budova se otáčí na silném borovicovém sloupu, aby se lopatky natočily proti větru, a její stěny se nedotýkají země. Větrný mlýn stále funguje a muzeum ho spouští během akcí v parku.
Chalupa ze Skórzenna (polovina 19. století) ★Chalupa ze Skórzenna v obci Osiek na Kociewí byla postavena kolem poloviny 19. století. Vyniká mimořádně bohatě zdobenými dveřmi a okenicemi s rostlinným motivem a vchodu předchází výklenkové podloubí. Uvnitř je světnice prarodičů se starším vybavením a světnice mladých s nábytkem ze začátku 20. století a v komoře kuchyňské nádobí a zásoby.
Vodní mlýn ze Strzyg (začátek 20. století) ★Vodní mlýn ze Strzyg v obci Osiek v dobrzyńské zemi byl postaven na začátku 20. století a v parku byl otevřen pro návštěvníky v roce 1995. Nejprve ho pohánělo vodní kolo, později turbína, a transmisní systém poháněl loupačku, elevátory a mlecí stolici ve třech podlažích. Uvnitř uvidíte původní vybavení i zařízení z doby modernizace.
Chalupa se stájí z vesnice Sucha (začátek 19. století) ★Chalupa se stájí z vesnice Sucha v obci Lubiewo v Tucholských borech pochází ze začátku 19. století. Vchod chrání ozdobně vyřezávané nárožní podloubí a štít zdobí prkna kladená do stromečku, kulaté otvory a dřevěný ptáček na hřebeni střechy. V jedné světnici bydleli starší hospodáři mezi nábytkem z 19. století, ve druhé mladší s dětmi a všichni používali společnou kuchyni.
Chalupa z Męcikału (začátek 19. století) ★Chalupa z Męcikału v obci Brusy na Kašubsku vznikla na začátku 19. století. Nad dvěma vchody vystupuje převislá střecha, která vytváří podloubí bez sloupů. Bydlela tu třígenerační rodina malorolníka, která lovila ryby a sezonně pracovala u bohatších sedláků. Dědeček pletl koše a choval včely a babička se vyznala v bylinách.
Dymná chalupa z Lasek (polovina 19. století) ★Chalupa z Lasek v obci Śliwice v Tucholských borech pochází přibližně z poloviny 19. století. Je to dymná chalupa bez komína: kouř z otevřeného ohniště unikal na půdu a dál otvory ve štítech střechy a v oknech jsou místo skel blány z volských měchýřů. Bydlela tu rodina bez půdy se slepicemi a jednou kozou. Přivydělávala si sběrem borůvek a hub a prací v lese.
Kovárna z Jastrzębie (2. polovina 19. století) ★Kovárna z Jastrzębie v obci Bartniczka byla postavena ve 2. polovině 19. století. Uvnitř stojí velká dvourohá kovadlina a menší pomocná, za nimi výheň a na stole se svěráky a na stěnách leží a visí kovářské nářadí. Před kovárnou stojí zvláštní klec, do které se při podkování vodil neklidný kůň.
Chalupa z Rakutowa (začátek 19. století) ★Dům zámožného hospodáře z Rakutowa v obci Kowal na Kujavsku, postavený na začátku 19. století. Interiér ukazuje život dvougenerační rodiny z přelomu 19. a 20. století: ve všední dny se vařilo, pracovalo a spalo v kuchyni, komoře a malé světnici, a velká světnice s obrazy svatých se otevírala o svátcích a při rodinných oslavách. Před chalupou stojí dřevěná studna.
Hasičská zbrojnice z Pływaczewa (začátek 20. století) ★Zbrojnice dobrovolných hasičů z Pływaczewa v obci Ryńsk vznikla na začátku 20. století. Nejdůležitější je koňský zásahový vůz z přelomu 19. a 20. století s nádrží na vodu a úplným vybavením a vedle, v přístavku, stojí dřevěný vůz se sudem na vodu. U zbrojnice se tyčí zvonice s litinovým zvonem, kterým se vesnice varovala před požárem.
Žentour z obce Wierzchucin KrólewskiDřevěný žentour stojí v tucholské usedlosti pod stříškou na sloupech. Kůň, který chodil dokola po kruhové cestě, otáčel mechanismem a jeho pohyb se přenášel na hospodářské stroje. Žentour pochází z obce Wierzchucin Królewski a v parku hledejte také dřevěné klátové úly.
Chlév z Kłodawy (začátek 19. století)Chlév z Kłodawy v obci Chojnice na Kašubsku pochází ze začátku 19. století. Uvnitř jsou tři samostatné prostory pro zvířata a vpravo kolna na vozy, vše pod jednou doškovou střechou. Prohlédněte si, jak hospodář pod jednou střechou umístil zvířata i vůz.
Chlebová pec z KašubskaVolně stojící chlebová pec je rekonstrukcí kašubské pece z konce 19. století. Takové pece se stavěly nedaleko usedlosti, na poli, v zahradě nebo v sadu, a pekla v nich chléb několik rodin nebo jedno zámožné hospodářství. Pec na kamenné podezdívce chrání strmá stříška z prken.
Panská sýpka z obce Bronisław (1767)Panská sýpka z obce Bronisław na Kujavsku byla postavena v roce 1767. V takových sýpkách skladoval panský dvůr obilí ze svého statku, a proto je budova mnohonásobně větší než selská sýpka v kujavské usedlosti. Obejděte ji dokola a prohlédněte si vysokou valbovou doškovou střechu.
Chlév z Rakutowa, takzvaná gliniankaHospodářská budova pro dobytek z Rakutowa na Kujavsku, zvaná glinianka, je rekonstrukcí chléva z 2. poloviny 19. století. Stěny jsou omazané hlínou smíchanou se slámou a vybílené vápnem a střechu kryjí došky. Uvnitř je kurník, chlév a stáj a v místě bývalého prasečího chlívku funguje olejna, která ukazuje, jak se v hospodářství lisoval olej pro vlastní potřebu.
Stodola z Kowalu (1806)Stodola z Kowalu na Kujavsku je rekonstrukcí budovy z roku 1806, obnovenou po požáru v roce 2004. Je to největší budova kujavské usedlosti: širokými vraty vjížděl vůz se senem nebo obilím, a okna tu nejsou, protože světlo tu nebylo potřeba. Středem vede mlat, na kterém se mlátilo obilí a uchovávaly zemědělské stroje, a po stranách jsou dva přístodůlky na nevymlácené obilí, slámu a seno.