Foto 1bumer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
SkanzenToruň, Kujavsko-pomořské

Skanzen v Toruni s dětmi: co vidět, mapa a trasa prohlídky

Etnografický park v Toruni. V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.

18bodů k vidění
10na doporučené trase
asi 1 h 30 minprohlídky s dětmi

Před cestou

asi 1 h 30 minv klidném tempu, s přestávkami
0toalety nejsou na mapě, zeptejte se u pokladny
1místa s jídlem
Pokladna s obchůdkem je v Arsenálu, kde je také stálá výstava „Tajemnice codzienności“ (Tajemství všedního dne), kterou snadno spojíte s procházkou po parku. S kočárkem se nejpohodlněji dostanete do areálu muzea z ulice Uniwersytecka a audioprůvodce po skanzenu si můžete pustit na chytrém telefonu. Psa si můžete vzít s sebou na vodítku.
  • Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
  • Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
  • Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.

Skanzen v Toruni v aplikaci Turi

Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.

Stáhnout pro Android
9:41
Skanzen v Toruni v aplikaci Turi: plánek s trasou prohlídky
V aplikaci

Takhle vypadá Skanzen v Toruni v Turi

Stejný plánek, ale s vaší polohou a trasou od bodu k bodu. Telefon napoví, kam jít, kolik zbývá a kde je nejbližší toaleta.

  • Doporučená trasa na začátek nebo vlastní plán na tolik času, kolik máte
  • Popisy ke čtení i poslechu, také jako audioprůvodce, když dojdete k bodu
  • Razítka do pasu objevitele za etapy prohlídky
Stáhnout Turi pro Android

Mapa místa

Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.

Plánek: Skanzen v Toruni
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny

Plánek: OpenStreetMap (ODbL) a BDOT10k GUGiK, ověřeno na leteckých snímcích. Popisy a fotky: Turi a Wikimedia Commons. Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.

Stojí za vidění

Etnografický park Etnografického muzea Marie Znamierowské-Prüfferové je skanzen v samém centru Toruně, nedaleko Starého Města, otevřený pro návštěvníky v roce 1969. Na 1,7 ha stojí 19 velkých venkovských staveb přenesených z Kašubska, Tucholských borů, Kociewie, Kujavska a z chełmińské a dobrzyńské země, většinou z 18. a 19. století, a kolem nich kapličky, studny, sklípky, holubník a různé ploty. Jádrem expozice jsou tři kompletní usedlosti: kujavská, kašubská a tucholská. Děti nejvíc zaujme funkční sloupový větrný mlýn, vodní mlýn s kolem, kovárna, dymná chalupa bez komína a hasičská zbrojnice s koňským hasičským vozem. Interiéry chalup jsou zařízeny tak, jak v nich bydlely chudší i zámožnější rodiny, a v létě muzeum pořádá ukázky starých řemesel a hospodářských prací.

Arsenál: stálá výstava Tajemnice codziennościFoto Dawid Galus, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons1
Budova / památka

Arsenál: stálá výstava Tajemnice codzienności

Bývalý dělostřelecký arzenál Toruňské pevnosti z roku 1824 je hlavní budovou muzea a první stálá výstava v něm byla otevřena v roce 1960. Dnes je tu pokladna s obchůdkem a výstava „Tajemnice codzienności“ (Tajemství všedního dne). Lidová kultura a její pomezí od Kujavska po Baltské moře (1850-1950). Je dobré ji spojit s procházkou po skanzenu, protože ukazuje předměty ze stejných regionů jako chalupy.

Sloupový větrný mlýn z Wójtówky (1896)Foto 1bumer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons2
Budova / památka

Sloupový větrný mlýn z Wójtówky (1896)

Sloupový větrný mlýn z Wójtówky v obci Bądkowo na Kujavsku byl postaven v roce 1896 a pracovaly v něm tři generace mlynářů z rodu Salamońských. Celá budova se otáčí na silném borovicovém sloupu, aby se lopatky natočily proti větru, a její stěny se nedotýkají země. Větrný mlýn stále funguje a muzeum ho spouští během akcí v parku.

Chalupa ze Skórzenna (polovina 19. století)Foto Dawid Galus, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons3
Budova / památka

Chalupa ze Skórzenna (polovina 19. století)

Chalupa ze Skórzenna v obci Osiek na Kociewí byla postavena kolem poloviny 19. století. Vyniká mimořádně bohatě zdobenými dveřmi a okenicemi s rostlinným motivem a vchodu předchází výklenkové podloubí. Uvnitř je světnice prarodičů se starším vybavením a světnice mladých s nábytkem ze začátku 20. století a v komoře kuchyňské nádobí a zásoby.

Vodní mlýn ze Strzyg (začátek 20. století)Foto Dawid Galus, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons4
Budova / památka

Vodní mlýn ze Strzyg (začátek 20. století)

Vodní mlýn ze Strzyg v obci Osiek v dobrzyńské zemi byl postaven na začátku 20. století a v parku byl otevřen pro návštěvníky v roce 1995. Nejprve ho pohánělo vodní kolo, později turbína, a transmisní systém poháněl loupačku, elevátory a mlecí stolici ve třech podlažích. Uvnitř uvidíte původní vybavení i zařízení z doby modernizace.

Chalupa se stájí z vesnice Sucha (začátek 19. století)Foto 1bumer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons5
Budova / památka

Chalupa se stájí z vesnice Sucha (začátek 19. století)

Chalupa se stájí z vesnice Sucha v obci Lubiewo v Tucholských borech pochází ze začátku 19. století. Vchod chrání ozdobně vyřezávané nárožní podloubí a štít zdobí prkna kladená do stromečku, kulaté otvory a dřevěný ptáček na hřebeni střechy. V jedné světnici bydleli starší hospodáři mezi nábytkem z 19. století, ve druhé mladší s dětmi a všichni používali společnou kuchyni.

Chalupa z Męcikału (začátek 19. století)Foto 1bumer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons6
Budova / památka

Chalupa z Męcikału (začátek 19. století)

Chalupa z Męcikału v obci Brusy na Kašubsku vznikla na začátku 19. století. Nad dvěma vchody vystupuje převislá střecha, která vytváří podloubí bez sloupů. Bydlela tu třígenerační rodina malorolníka, která lovila ryby a sezonně pracovala u bohatších sedláků. Dědeček pletl koše a choval včely a babička se vyznala v bylinách.

Dymná chalupa z Lasek (polovina 19. století)Foto Dawid Galus, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons7
Budova / památka

Dymná chalupa z Lasek (polovina 19. století)

Chalupa z Lasek v obci Śliwice v Tucholských borech pochází přibližně z poloviny 19. století. Je to dymná chalupa bez komína: kouř z otevřeného ohniště unikal na půdu a dál otvory ve štítech střechy a v oknech jsou místo skel blány z volských měchýřů. Bydlela tu rodina bez půdy se slepicemi a jednou kozou. Přivydělávala si sběrem borůvek a hub a prací v lese.

Kovárna z Jastrzębie (2. polovina 19. století)Foto Dawid Galus, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons8
Budova / památka

Kovárna z Jastrzębie (2. polovina 19. století)

Kovárna z Jastrzębie v obci Bartniczka byla postavena ve 2. polovině 19. století. Uvnitř stojí velká dvourohá kovadlina a menší pomocná, za nimi výheň a na stole se svěráky a na stěnách leží a visí kovářské nářadí. Před kovárnou stojí zvláštní klec, do které se při podkování vodil neklidný kůň.

Chalupa z Rakutowa (začátek 19. století)Foto 1bumer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons9
Budova / památka

Chalupa z Rakutowa (začátek 19. století)

Dům zámožného hospodáře z Rakutowa v obci Kowal na Kujavsku, postavený na začátku 19. století. Interiér ukazuje život dvougenerační rodiny z přelomu 19. a 20. století: ve všední dny se vařilo, pracovalo a spalo v kuchyni, komoře a malé světnici, a velká světnice s obrazy svatých se otevírala o svátcích a při rodinných oslavách. Před chalupou stojí dřevěná studna.

Hasičská zbrojnice z Pływaczewa (začátek 20. století)Foto Dawid Galus, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons10
Budova / památka

Hasičská zbrojnice z Pływaczewa (začátek 20. století)

Zbrojnice dobrovolných hasičů z Pływaczewa v obci Ryńsk vznikla na začátku 20. století. Nejdůležitější je koňský zásahový vůz z přelomu 19. a 20. století s nádrží na vodu a úplným vybavením a vedle, v přístavku, stojí dřevěný vůz se sudem na vodu. U zbrojnice se tyčí zvonice s litinovým zvonem, kterým se vesnice varovala před požárem.

Všechny body (19)

Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.

Budova / památka 16
Arsenál: stálá výstava Tajemnice codzienności ★Bývalý dělostřelecký arzenál Toruňské pevnosti z roku 1824 je hlavní budovou muzea a první stálá výstava v něm byla otevřena v roce 1960. Dnes je tu pokladna s obchůdkem a výstava „Tajemnice codzienności“ (Tajemství všedního dne). Lidová kultura a její pomezí od Kujavska po Baltské moře (1850-1950). Je dobré ji spojit s procházkou po skanzenu, protože ukazuje předměty ze stejných regionů jako chalupy.
Sloupový větrný mlýn z Wójtówky (1896) ★Sloupový větrný mlýn z Wójtówky v obci Bądkowo na Kujavsku byl postaven v roce 1896 a pracovaly v něm tři generace mlynářů z rodu Salamońských. Celá budova se otáčí na silném borovicovém sloupu, aby se lopatky natočily proti větru, a její stěny se nedotýkají země. Větrný mlýn stále funguje a muzeum ho spouští během akcí v parku.
Chalupa ze Skórzenna (polovina 19. století) ★Chalupa ze Skórzenna v obci Osiek na Kociewí byla postavena kolem poloviny 19. století. Vyniká mimořádně bohatě zdobenými dveřmi a okenicemi s rostlinným motivem a vchodu předchází výklenkové podloubí. Uvnitř je světnice prarodičů se starším vybavením a světnice mladých s nábytkem ze začátku 20. století a v komoře kuchyňské nádobí a zásoby.
Vodní mlýn ze Strzyg (začátek 20. století) ★Vodní mlýn ze Strzyg v obci Osiek v dobrzyńské zemi byl postaven na začátku 20. století a v parku byl otevřen pro návštěvníky v roce 1995. Nejprve ho pohánělo vodní kolo, později turbína, a transmisní systém poháněl loupačku, elevátory a mlecí stolici ve třech podlažích. Uvnitř uvidíte původní vybavení i zařízení z doby modernizace.
Chalupa se stájí z vesnice Sucha (začátek 19. století) ★Chalupa se stájí z vesnice Sucha v obci Lubiewo v Tucholských borech pochází ze začátku 19. století. Vchod chrání ozdobně vyřezávané nárožní podloubí a štít zdobí prkna kladená do stromečku, kulaté otvory a dřevěný ptáček na hřebeni střechy. V jedné světnici bydleli starší hospodáři mezi nábytkem z 19. století, ve druhé mladší s dětmi a všichni používali společnou kuchyni.
Chalupa z Męcikału (začátek 19. století) ★Chalupa z Męcikału v obci Brusy na Kašubsku vznikla na začátku 19. století. Nad dvěma vchody vystupuje převislá střecha, která vytváří podloubí bez sloupů. Bydlela tu třígenerační rodina malorolníka, která lovila ryby a sezonně pracovala u bohatších sedláků. Dědeček pletl koše a choval včely a babička se vyznala v bylinách.
Dymná chalupa z Lasek (polovina 19. století) ★Chalupa z Lasek v obci Śliwice v Tucholských borech pochází přibližně z poloviny 19. století. Je to dymná chalupa bez komína: kouř z otevřeného ohniště unikal na půdu a dál otvory ve štítech střechy a v oknech jsou místo skel blány z volských měchýřů. Bydlela tu rodina bez půdy se slepicemi a jednou kozou. Přivydělávala si sběrem borůvek a hub a prací v lese.
Kovárna z Jastrzębie (2. polovina 19. století) ★Kovárna z Jastrzębie v obci Bartniczka byla postavena ve 2. polovině 19. století. Uvnitř stojí velká dvourohá kovadlina a menší pomocná, za nimi výheň a na stole se svěráky a na stěnách leží a visí kovářské nářadí. Před kovárnou stojí zvláštní klec, do které se při podkování vodil neklidný kůň.
Chalupa z Rakutowa (začátek 19. století) ★Dům zámožného hospodáře z Rakutowa v obci Kowal na Kujavsku, postavený na začátku 19. století. Interiér ukazuje život dvougenerační rodiny z přelomu 19. a 20. století: ve všední dny se vařilo, pracovalo a spalo v kuchyni, komoře a malé světnici, a velká světnice s obrazy svatých se otevírala o svátcích a při rodinných oslavách. Před chalupou stojí dřevěná studna.
Hasičská zbrojnice z Pływaczewa (začátek 20. století) ★Zbrojnice dobrovolných hasičů z Pływaczewa v obci Ryńsk vznikla na začátku 20. století. Nejdůležitější je koňský zásahový vůz z přelomu 19. a 20. století s nádrží na vodu a úplným vybavením a vedle, v přístavku, stojí dřevěný vůz se sudem na vodu. U zbrojnice se tyčí zvonice s litinovým zvonem, kterým se vesnice varovala před požárem.
Žentour z obce Wierzchucin KrólewskiDřevěný žentour stojí v tucholské usedlosti pod stříškou na sloupech. Kůň, který chodil dokola po kruhové cestě, otáčel mechanismem a jeho pohyb se přenášel na hospodářské stroje. Žentour pochází z obce Wierzchucin Królewski a v parku hledejte také dřevěné klátové úly.
Chlév z Kłodawy (začátek 19. století)Chlév z Kłodawy v obci Chojnice na Kašubsku pochází ze začátku 19. století. Uvnitř jsou tři samostatné prostory pro zvířata a vpravo kolna na vozy, vše pod jednou doškovou střechou. Prohlédněte si, jak hospodář pod jednou střechou umístil zvířata i vůz.
Chlebová pec z KašubskaVolně stojící chlebová pec je rekonstrukcí kašubské pece z konce 19. století. Takové pece se stavěly nedaleko usedlosti, na poli, v zahradě nebo v sadu, a pekla v nich chléb několik rodin nebo jedno zámožné hospodářství. Pec na kamenné podezdívce chrání strmá stříška z prken.
Panská sýpka z obce Bronisław (1767)Panská sýpka z obce Bronisław na Kujavsku byla postavena v roce 1767. V takových sýpkách skladoval panský dvůr obilí ze svého statku, a proto je budova mnohonásobně větší než selská sýpka v kujavské usedlosti. Obejděte ji dokola a prohlédněte si vysokou valbovou doškovou střechu.
Chlév z Rakutowa, takzvaná gliniankaHospodářská budova pro dobytek z Rakutowa na Kujavsku, zvaná glinianka, je rekonstrukcí chléva z 2. poloviny 19. století. Stěny jsou omazané hlínou smíchanou se slámou a vybílené vápnem a střechu kryjí došky. Uvnitř je kurník, chlév a stáj a v místě bývalého prasečího chlívku funguje olejna, která ukazuje, jak se v hospodářství lisoval olej pro vlastní potřebu.
Stodola z Kowalu (1806)Stodola z Kowalu na Kujavsku je rekonstrukcí budovy z roku 1806, obnovenou po požáru v roce 2004. Je to největší budova kujavské usedlosti: širokými vraty vjížděl vůz se senem nebo obilím, a okna tu nejsou, protože světlo tu nebylo potřeba. Středem vede mlat, na kterém se mlátilo obilí a uchovávaly zemědělské stroje, a po stranách jsou dva přístodůlky na nevymlácené obilí, slámu a seno.
Kaplička / kříž 1
Kaplička se sochou Panny Marie RůžencovéKaplička u domu stojí v zahrádce u chalupy z vesnice Sucha v tucholské usedlosti. Ve výklenku je malovaná dřevěná socha Panny Marie Růžencové s korunou a s Ježíškem v náručí. Kapličky a přícestné kříže v parku ukazují, jak důležitá byla na venkově lidová zbožnost.
Ostatní 1
Holubník v kašubské usedlostiDřevěný holubník stojí v kašubské usedlosti, ke které patří také chalupa z Męcikału a chlév z Kłodawy. Průvodce muzea upozorňuje, že hospodář této usedlosti choval holuby a včely, a holubník je jednou ze stop tohoto chovu. Spočítejte s dětmi otvory, kterými ptáci vlétali dovnitř.
Občerstvení 1
Chalupa z Granowa, Karczma u DamrokiChalupa z Granowa v obci Chojnice na Kašubsku byla po přenesení do parku upravena na restauraci Karczma u Damroki. Než vejdete dovnitř, zastavte se a prohlédněte si harmonické proporce stěn a střechy, ozdobné dvoupolové podloubí a vzorované bednění štítu.
Skanzen v ToruniStáhnout Turi