Foto Łukasz Bakuła, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
SkanzenDziekanowice, Velkopolské

Skanzen v Dziekanowicích s dětmi: co vidět, mapa a trasa prohlídky

Velkopolský etnografický park v Dziekanowicích. V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.

23bodů k vidění
11na doporučené trase
asi 3 hprohlídky s dětmi

Před cestou

asi 3 hv klidném tempu, s přestávkami
2toalety na mapě
1místa s jídlem
Nejpohodlnější je začít vesnicí u vstupu, pak přejít ke kostelu a větrným mlýnům na severu a nakonec ke kapli a areálu panského sídla na jihu. Areál je rozlehlý, s trávou a polními cestami, takže se hodí pohodlné boty. U vstupu jsou toalety a Hostinec Lubczynek s místními jídly.
  • Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
  • Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
  • Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.

Skanzen v Dziekanowicích v aplikaci Turi

Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.

Stáhnout pro Android
9:41
Skanzen v Dziekanowicích v aplikaci Turi: plánek s trasou prohlídky
V aplikaci

Takhle vypadá Skanzen v Dziekanowicích v Turi

Stejný plánek, ale s vaší polohou a trasou od bodu k bodu. Telefon napoví, kam jít, kolik zbývá a kde je nejbližší toaleta.

  • Doporučená trasa na začátek nebo vlastní plán na tolik času, kolik máte
  • Popisy ke čtení i poslechu, také jako audioprůvodce, když dojdete k bodu
  • Razítka do pasu objevitele za etapy prohlídky
Stáhnout Turi pro Android

Mapa místa

Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.

Plánek: Skanzen v Dziekanowicích
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny

Plánek: OpenStreetMap (ODbL) a BDOT10k GUGiK, ověřeno na leteckých snímcích. Popisy a fotky: Turi a Wikimedia Commons. Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.

Stojí za vidění

Velkopolský etnografický park je skanzen Muzea prvních Piastovců v Lednici a leží na břehu jezera Lednica. Muzejní vesnice se začala stavět v roce 1975 a návštěvníky přijímá od roku 1982. Chalupy, statky, hostinec, kostel z Wartkowic a větrné mlýny sem byly přeneseny z různých koutů Velkopolska a rozestavěny kolem oválné návsi jako ve staré vesnici. Na jihu stojí areál panského sídla s panským domem podle vzoru panského domu v obci Studzieniec a s parkem, na severu tři větrné mlýny.

Statek z Dzierżanowa (1840)Foto Marek Mróz, CC BY 4.0, Wikimedia Commons1
Budova / památka

Statek z Dzierżanowa (1840)

Dům se síní uprostřed a dvěma světnicemi postavil v roce 1840 Wojciech Kinda a spojil v něm stěny sloupkové konstrukce s fošnami a hrázděné stěny. Hospodářská budova s kravínem, stájí a kolnou na vozy i stodola byly vymazány hlínou na dřevěné kostře a dvůr byl vydlážděn polním kamenem. Část nábytku, například truhlu napodobující komodu, koupili hospodáři za peníze vydělané v Porýní a Vestfálsku.

Vodní mlýn z obce Wierzenica (19. století)Foto Koefbac, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons2
Budova / památka

Vodní mlýn z obce Wierzenica (19. století)

V budově mlýna z 19. století z obce Wierzenica sídlí galerie současného velkopolského neprofesionálního sochařství. Dole stojí kolem čtyř set soch ze dřeva a hlíny: svatí, kapličky a oltáříky, ale i pohádkové postavy, lovecké výjevy a zvířata. Nahoře se můžete seznámit s asi čtyřiceti tvůrci z Velkopolska, od narozených na konci 19. století po nejmladšího z roku 1983.

Holandský větrný mlýn z obce Trzuskołoń (kolem 1810)Foto Michalpe96, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons3
Atrakce

Holandský větrný mlýn z obce Trzuskołoń (kolem 1810)

Zděný větrný mlýn holandského typu byl postaven kolem roku 1810 v obci Trzuskołoń u Hnězdna z cihel pálených v peci vytápěné dřevem. Má kulatý tvar zužující se směrem vzhůru a dřevěná šindelem krytá čepice se otáčí na železných kladkách, aby natočila lopatky proti větru. Uvnitř se zachovalo původní vybavení.

Sloupový větrný mlýn z Mierzewa (1801)Foto Marek Mróz, CC BY 4.0, Wikimedia Commons4
Atrakce

Sloupový větrný mlýn z Mierzewa (1801)

Dřevěný sloupový mlýn stojí na silném sloupu osazeném na zkřížených trámech a celý se otáčí proti větru. Postavil ho v roce 1801 v Hnězdně stavitel Dawid Seidler, v roce 1850 byl přenesen do Mierzewa a v roce 1977 do muzea. Uvnitř jsou dvě sady mlýnských kamenů: jedna mlela obilí na šrot, druhá na mouku.

Olenderský statek z města Nowy Tomyśl (1823)Foto Marek Mróz, CC BY 4.0, Wikimedia Commons5
Budova / památka

Olenderský statek z města Nowy Tomyśl (1823)

Statek ukazuje, jak stavěli a hospodařili olendři, osadníci, kteří v 18. století osídlili podmáčená území západního Velkopolska. Dům pochází z roku 1823, hospodářská budova s nadezdívkou z roku 1865 a na okraji dvora stojí samostatná chlebová pec. V domě evangelické rodiny ze začátku 20. století jsou výklenkové skříňky, postel s nebesy a truhly s německými nápisy, ale chybějí náboženské obrazy.

Chmelová sušárna z ChojnikFoto Marek Mróz, CC BY 4.0, Wikimedia Commons6
Budova / památka

Chmelová sušárna z Chojnik

V dřevěné chmelové sušárně z Chojnik je panelová výstava „Dědictví olendrů z okolí města Nowy Tomyśl. Chmel, dějiny pěstování ve Velkopolsku”. Panely vyprávějí o pěstování a zpracování chmele v okolí města Nowy Tomyśl, sahajícím do 15. století, o olenderském osídlení a o postavě obchodníka Józefa Jakuba Flataua, zvaného pruský chmelový král.

Chalupa z obce Zdrój (1602)Foto Marek Mróz, CC BY 4.0, Wikimedia Commons7
Budova / památka

Chalupa z obce Zdrój (1602)

Chalupa ze západního Velkopolska je z velké části zrekonstruovaná, ale zachovala si původní stropní trámy a do jednoho z nich je vyřezán letopočet 1602. Má stěny sloupkové konstrukce s fošnami a strmou sedlovou střechu a dveře zavěšené na čepech zavírá dřevěný zámek. Je v ní zařízen byt varhaníka s rodinou z 20. let 20. století, se světnicí, síní a komorou pro zvířata, a u domu je malá zeleninová a květinová zahrádka.

Kostel svaté Anny a svatého Vavřince z Wartkowic (1719)Foto Marek Mróz, CC BY 4.0, Wikimedia Commons8
Budova / památka

Kostel svaté Anny a svatého Vavřince z Wartkowic (1719)

Dřevěný kostel svaté Anny a svatého Vavřince byl postaven v roce 1719 ve Wartkowicích a v 19. století k němu přibyla kaple, sakristie a předsíň. Do muzea byl přenesen v letech 1997-2001. Uvnitř jsou barokní oltáře, křtitelnice, triumfální trám, varhany a zbytky barokních maleb v presbytáři a nad lodí se tyčí věžička se sanktusníkem.

Hostinec z obce Sokołowo Budzyńskie (konec 18. století)Foto Marek Mróz, CC BY 4.0, Wikimedia Commons9
Budova / památka

Hostinec z obce Sokołowo Budzyńskie (konec 18. století)

Hostinec s podloubím na pěti sloupech byl postaven na konci 18. století v obci Sokołowo Budzyńskie v severním Velkopolsku. Má stěny sloupkové konstrukce s fošnami a rákosovou střechu. Ve výčepní světnici stojí pult, láhve, odměrky a korbele jako ve vesnickém hostinci z 20. let 20. století. V síni je široký komín z tyčí opletených slámou a v něm chlebová pec; v malé kanceláři se kdysi prodával petrolej.

Kaple z lesů u obce Grabie (1765)Foto Bardrock, Public domain, Wikimedia Commons10
Kaplička / kříž

Kaple z lesů u obce Grabie (1765)

Jednolodní dřevěná kaple se sakristií byla postavena v roce 1765, jak říká nápis vyřezaný nad vchodem. Pochází z lesů u obce Grabie na Kujavsku a patřila k farnosti Grabie. Uvnitř je barokní oltář s obrazy Panny Marie Čenstochovské a svatého Kazimíra a klenba pomalovaná ptáky, listy a květy. Kolem je hřbitov s kovanými železnými kříži, v místě raně středověkých pohřebišť objevených na začátku 80. let 20. století.

Panský dům z obce StudzieniecFoto Marek Mróz, CC BY 4.0, Wikimedia Commons11
Budova / památka

Panský dům z obce Studzieniec

Přízemní panský dům s mansardovou šindelovou střechou byl postaven podle vzoru barokního panského domu, který stojí ve vesnici Studzieniec v severním Velkopolsku. U rohů na straně zahrady má dva alkýře, jejichž tvar vychází z obranných věží. V salonu, jídelně, ložnici, knihovně a obývacím pokoji jsou zařízeny interiéry velkopolské statkářské rodiny z meziválečného období a kolem se rozkládá park s barokním uspořádáním.

Všechny body (26)

Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.

Budova / památka 18
Statek z Dzierżanowa (1840) ★Dům se síní uprostřed a dvěma světnicemi postavil v roce 1840 Wojciech Kinda a spojil v něm stěny sloupkové konstrukce s fošnami a hrázděné stěny. Hospodářská budova s kravínem, stájí a kolnou na vozy i stodola byly vymazány hlínou na dřevěné kostře a dvůr byl vydlážděn polním kamenem. Část nábytku, například truhlu napodobující komodu, koupili hospodáři za peníze vydělané v Porýní a Vestfálsku.
Vodní mlýn z obce Wierzenica (19. století) ★V budově mlýna z 19. století z obce Wierzenica sídlí galerie současného velkopolského neprofesionálního sochařství. Dole stojí kolem čtyř set soch ze dřeva a hlíny: svatí, kapličky a oltáříky, ale i pohádkové postavy, lovecké výjevy a zvířata. Nahoře se můžete seznámit s asi čtyřiceti tvůrci z Velkopolska, od narozených na konci 19. století po nejmladšího z roku 1983.
Olenderský statek z města Nowy Tomyśl (1823) ★Statek ukazuje, jak stavěli a hospodařili olendři, osadníci, kteří v 18. století osídlili podmáčená území západního Velkopolska. Dům pochází z roku 1823, hospodářská budova s nadezdívkou z roku 1865 a na okraji dvora stojí samostatná chlebová pec. V domě evangelické rodiny ze začátku 20. století jsou výklenkové skříňky, postel s nebesy a truhly s německými nápisy, ale chybějí náboženské obrazy.
Chmelová sušárna z Chojnik ★V dřevěné chmelové sušárně z Chojnik je panelová výstava „Dědictví olendrů z okolí města Nowy Tomyśl. Chmel, dějiny pěstování ve Velkopolsku”. Panely vyprávějí o pěstování a zpracování chmele v okolí města Nowy Tomyśl, sahajícím do 15. století, o olenderském osídlení a o postavě obchodníka Józefa Jakuba Flataua, zvaného pruský chmelový král.
Chalupa z obce Zdrój (1602) ★Chalupa ze západního Velkopolska je z velké části zrekonstruovaná, ale zachovala si původní stropní trámy a do jednoho z nich je vyřezán letopočet 1602. Má stěny sloupkové konstrukce s fošnami a strmou sedlovou střechu a dveře zavěšené na čepech zavírá dřevěný zámek. Je v ní zařízen byt varhaníka s rodinou z 20. let 20. století, se světnicí, síní a komorou pro zvířata, a u domu je malá zeleninová a květinová zahrádka.
Kostel svaté Anny a svatého Vavřince z Wartkowic (1719) ★Dřevěný kostel svaté Anny a svatého Vavřince byl postaven v roce 1719 ve Wartkowicích a v 19. století k němu přibyla kaple, sakristie a předsíň. Do muzea byl přenesen v letech 1997-2001. Uvnitř jsou barokní oltáře, křtitelnice, triumfální trám, varhany a zbytky barokních maleb v presbytáři a nad lodí se tyčí věžička se sanktusníkem.
Hostinec z obce Sokołowo Budzyńskie (konec 18. století) ★Hostinec s podloubím na pěti sloupech byl postaven na konci 18. století v obci Sokołowo Budzyńskie v severním Velkopolsku. Má stěny sloupkové konstrukce s fošnami a rákosovou střechu. Ve výčepní světnici stojí pult, láhve, odměrky a korbele jako ve vesnickém hostinci z 20. let 20. století. V síni je široký komín z tyčí opletených slámou a v něm chlebová pec; v malé kanceláři se kdysi prodával petrolej.
Panský dům z obce Studzieniec ★Přízemní panský dům s mansardovou šindelovou střechou byl postaven podle vzoru barokního panského domu, který stojí ve vesnici Studzieniec v severním Velkopolsku. U rohů na straně zahrady má dva alkýře, jejichž tvar vychází z obranných věží. V salonu, jídelně, ložnici, knihovně a obývacím pokoji jsou zařízeny interiéry velkopolské statkářské rodiny z meziválečného období a kolem se rozkládá park s barokním uspořádáním.
Chalupa z obce Gaj (2. polovina 19. století)Dům se síní uprostřed, dvěma světnicemi a dvěma komorami postavil ve druhé polovině 19. století Ignacy Małolepszy; má stěny sloupkové konstrukce s vloženými fošnami a doškovou střechu. V síni jsou dva komíny spojené nad stropem udírnou a podlaha z polních kamenů. Interiér ukazuje, jak tu mezi válkami žila zámožná selská rodina s hospodářstvím o rozloze 32 ha, a dům se dědil po přeslici, tedy v ženské linii.
Statek ze Sulmierzyc (1750)Dům se síní a dvěma světnicemi byl postaven v roce 1750, což dokládá nápis na středním trámu v hlavní světnici: „O jak piękna kompania Jezus Józef i Maria” (Ó jak krásná společnost, Ježíš, Josef a Marie). K domu přiléhá zděná budova pro dobytek a vysunutá střecha tvoří nad průčelní stěnou zápraží. Uvnitř je zařízen byt hrnčíře s dílnou v malé světnici a sušárnou hrnců v komoře a na dvoře stojí pec na vypalování nádobí.
Zvonice z obce Sokołowo BudzyńskieDřevěná zvonice z obce Sokołowo Budzyńskie stojí hned vedle kostela z Wartkowic, za stejným plotem. Je to stavba z 18. století, přenesená sem v roce 2009, ve které visely zvony svolávající věřící na bohoslužby.
Chalupa z Dziekanowic (19. století)Hrázděný dům z 19. století přímo z Dziekanowic, se širokým průčelím, dvěma světnicemi, dvěma síněmi, komorou a alkýřem. Je v něm výstava „Dziekanowice a jejich obyvatelé” o dějinách vesnice od dohody rolníků s pruským státem v první polovině 19. století až po začátek 21. století, o zemědělcích, řemeslnících a učitelích. Zvláštní místo patří rodině bývalých majitelů domu.
Hazácký statek z obce Zielona Wieś (2. polovina 19. století)Chalupa se dvěma světnicemi, síní a dvěma komorami z druhé poloviny 19. století je ukázkou usedlosti chalupníka. Byla sem přenesena z oblasti Hazy, tedy z několika vesnic na řece Orla osídlených lidmi z nedalekého Slezska. Posledním obyvatelem byl vesnický švec Tomasz Musielak, který se ve svém řemesle zdokonalil během služby v pruské armádě.
Fara z NoskowaKněžský dům stojí naproti kostelu z Wartkowic, za plotem na cihlových sloupcích, s malou verandou u vchodu. Patří k farnímu statku, který podle muzea ukazuje život a hospodářství staré venkovské farnosti. Vedle stojí chalupa varhaníka z obce Zdrój a kaplička svatého Rocha.
Statek z obce Dobrzec (2. polovina 19. století)Statek zámožných hospodářů z východního Velkopolska: prostorný dům z roku 1882 s polovalbovou střechou, stodola na sochách, tedy na sloupech nahoře rozvidlených, a hospodářská budova s přístřeškem. Ve velké světnici stojí starý nábytek po prarodičích a v malé souprava koupená ve městě, jako ve 20. letech 20. století. V zahrádce u stodoly je včelín s klátovým úlem, slaměnými košnicemi a truhlíkovými úly.
Chalupa podruha z obce Godziesze WielkieMalá doškem krytá chalupa z obce Godziesze Wielkie ukazuje, jak bydleli podruzi, tedy nejchudší obyvatelé vesnice bez vlastní půdy, kteří se najímali na práci u hospodářů. Stojí u statku z obce Dobrzec, za plotem pleteným z proutí, vedle malé květinové zahrádky.
Statek z Ołoboku (polovina 19. století)Usedlost sedláka a koláře z poloviny 19. století z jihovýchodního Velkopolska: dům, sýpka s podloubím na dvou sloupech, stodola, hospodářská budova a dvoukomorový sklep z bahenní železné rudy. V komoře domu je kolářská dílna se šlapacím soustruhem a v malé světnici leží pomůcky k pletení ze slámy, kterým byl Ołobok proslulý. V zahrádce stojí domácí kaplička se soškou Srdce Ježíšova.
Statek z obce Wolica (1841)Dům s podloubím bez sloupů dal v roce 1841 postavit Wojciech Owczarek, jak připomíná nápis na stropním trámu ve světnici, a sýpka, hospodářská budova a stodola byly přistavěny po roce 1864. Statek z východního Velkopolska ukazuje život středně zámožné selské rodiny na konci 19. století. Ve světnici stojí malovaná truhla na výbavu, nad postelemi visí obrazy svatých a na dvoře je studna s vahadlem.
Atrakce 3
Holandský větrný mlýn z obce Trzuskołoń (kolem 1810) ★Zděný větrný mlýn holandského typu byl postaven kolem roku 1810 v obci Trzuskołoń u Hnězdna z cihel pálených v peci vytápěné dřevem. Má kulatý tvar zužující se směrem vzhůru a dřevěná šindelem krytá čepice se otáčí na železných kladkách, aby natočila lopatky proti větru. Uvnitř se zachovalo původní vybavení.
Sloupový větrný mlýn z Mierzewa (1801) ★Dřevěný sloupový mlýn stojí na silném sloupu osazeném na zkřížených trámech a celý se otáčí proti větru. Postavil ho v roce 1801 v Hnězdně stavitel Dawid Seidler, v roce 1850 byl přenesen do Mierzewa a v roce 1977 do muzea. Uvnitř jsou dvě sady mlýnských kamenů: jedna mlela obilí na šrot, druhá na mouku.
Větrný mlýn paltrok z Kędzierzyna (1887)Třípodlažní dřevěný paltrok z roku 1887 stojí na kulatém cihlovém základu se železným prstencem, po kterém se otáčí celá budova. Původně stál na kamenném základu. Uvnitř je jedna sada takzvaných francouzských kamenů, tedy dvou cementových kruhů s kousky křemene.
Kaplička / kříž 2
Kaple z lesů u obce Grabie (1765) ★Jednolodní dřevěná kaple se sakristií byla postavena v roce 1765, jak říká nápis vyřezaný nad vchodem. Pochází z lesů u obce Grabie na Kujavsku a patřila k farnosti Grabie. Uvnitř je barokní oltář s obrazy Panny Marie Čenstochovské a svatého Kazimíra a klenba pomalovaná ptáky, listy a květy. Kolem je hřbitov s kovanými železnými kříži, v místě raně středověkých pohřebišť objevených na začátku 80. let 20. století.
Kaplička svatého Rocha z obce Górki DąbskieSloupová kaplička se sochou svatého Rocha, přenesená z obce Górki Dąbskie, stojí u cesty mezi farou a kostelem. Bílý sloup zdobí červená a modrá pole a na vrcholu stojí socha světce, kterého na vesnicích prosili o ochranu před morem.
Občerstvení 1
Hostinec Lubczynek
Toalety / pokladny / parkoviště 2
Toalety
Toalety
Skanzen v DziekanowicíchStáhnout Turi