Foto RR KRK, CC BY 3.0, Wikimedia Commons
SkanzenTokarnia, Svatokřížské

Skanzen v Tokarni s dětmi: co vidět, mapa a trasa prohlídky

Etnografický park v Tokarni (Muzeum Wsi Kieleckiej). V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.

48bodů k vidění
22na doporučené trase
asi 3 hprohlídky s dětmi

Před cestou

asi 3 hv klidném tempu, s přestávkami
2toalety na mapě
1místa s jídlem
Procházka celým skanzenem trvá asi tři hodiny a cesty jsou štěrkové nebo travnaté, takže se hodí pohodlné boty a něco proti dešti. U vstupu je postranní branka pro dětské kočárky a v chalupě z Nasiechowic ve vrchovinném sektoru funguje Senzorická místnost, jediné místo, kde se smí exponátů dotýkat. V pondělí se můžete procházet areálem bez prohlídky interiérů a v neděli se často konají hlučné akce pod širým nebem.
  • Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
  • Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
  • Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.

Skanzen v Tokarni v aplikaci Turi

Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.

Stáhnout pro Android
9:41
Skanzen v Tokarni v aplikaci Turi: plánek s trasou prohlídky
V aplikaci

Takhle vypadá Skanzen v Tokarni v Turi

Stejný plánek, ale s vaší polohou a trasou od bodu k bodu. Telefon napoví, kam jít, kolik zbývá a kde je nejbližší toaleta.

  • Doporučená trasa na začátek nebo vlastní plán na tolik času, kolik máte
  • Popisy ke čtení i poslechu, také jako audioprůvodce, když dojdete k bodu
  • Razítka do pasu objevitele za etapy prohlídky
Stáhnout Turi pro Android

Mapa místa

Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.

Plánek: Skanzen v Tokarni
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny

Plánek: OpenStreetMap (ODbL) a BDOT10k GUGiK, ověřeno na leteckých snímcích. Popisy a fotky: Turi a Wikimedia Commons. Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.

Stojí za vidění

Etnografický park v Tokarni, pobočka Muzea kielecké vesnice (Muzeum Wsi Kieleckiej), je jedním z největších skanzenů v Polsku: na více než 65 hektarech tu shromáždili přes 80 historických staveb ze Svatokřížského regionu. Založen byl v roce 1976 podle koncepce etnografa profesora Romana Reinfusse, který chtěl obnovit typické vesnice z různých částí Kielecka. Chalupy, statky, větrné mlýny, vodní mlýny, šlechtická sídla a kostel stojí v šesti sektorech: maloměstském, vrchovinném, svatokřížském, sprašovém, dvorsko-folvarečném a povislanském. V mnoha domech jsou zařízené staré dílny, lékárna, škola a obchůdek a na statcích žijí zvířata.

Zvonice z Kazimierzy Wielké (1848)Foto Zala, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons1
Budova / památka

Zvonice z Kazimierzy Wielké (1848)

Dvoupodlažní zvonici postavili v roce 1848 u farnosti v Kazimierze Wielké a ve skanzenu stojí hned vedle kostela z Rogowa. Má stěny ze svislých prken a šindelovou jehlancovou střechu. Tři původní zvony se do muzea nedostaly, ale v roce 2008 ulila zvonárna z Taciszowa kopii nejcennějšího z nich, z roku 1776.

Varhaníkův dům z Bielin (polovina 19. století)Foto Michał Derela, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons2
Budova / památka

Varhaníkův dům z Bielin (polovina 19. století)

Dům varhaníka z Bielin byl postaven pravděpodobně v polovině 19. století a jeho dvě zápraží zdobí vyřezávané lišty a siluety ptáků. Uvnitř je zařízená maloměstská lékárna z 19. století s nábytkem z Buska, lahvemi, hmoždíři a laboratoří. Jedy a omamné látky se uchovávaly v nádobách s černými štítky. Před lékárnou roste malá bylinková zahrádka.

Barokní kostel z Rogowa (1763)Foto Tomasz2706, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons3
Budova / památka

Barokní kostel z Rogowa (1763)

Dřevěný špitální kostel Panny Marie Utěšitelky dal v roce 1763 v Rogowě postavit Michał Wodzicki a do skanzenu byl přenesen v roce 1996. Uvnitř jsou rokokové oltáře, bohatě zdobená kazatelna a malovaná zpovědnice. Na stropě lodi bojuje archanděl Michael se satanem a v presbytáři je namalována korunovace Panny Marie. Kostel stále slouží a konají se v něm mše.

Fara z Goźlic (1768)Foto Przykuta, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons4
Budova / památka

Fara z Goźlic (1768)

Faru postavili v roce 1768 v Goźlicích v obci Klimontów na náklady místního faráře Jerzyho Dobrzańského. Průčelí zdobí barokní vstupní portál chráněný besídkovým zápražím a střecha je kryta dvojitým šindelem. Je to jediná dřevěná fara z 18. století, která se dochovala na Kielecku. Od roku 1957 do roku 1976 sloužila nejprve jako místo výuky náboženství a potom jako sklad obilí.

Usedlost z Bukowské Woli (1875)Foto Zala, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons5
Budova / památka

Usedlost z Bukowské Woli (1875)

Usedlost z Bukowské Woli v obci Miechów postavil v roce 1875 Jan Kołodziej. Tvoří ji chalupa s chlívkem pod společnou střechou, šestiboká stodola krytá doškem, kolna na vozy a kamenná stáj. Od roku 1991 je v ní výstava více než 600 soch Jana Bernasiewicze, lidového umělce, který 19 let vytvářel ve svém sadu v Jaworzni muzeum soch pod širým nebem.

Kovárna z Radosky (kolem roku 1900)Foto Przykuta, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons6
Budova / památka

Kovárna z Radosky (kolem roku 1900)

Kovárna z Radosky v obci Radoszyce pochází z roku 1900 a je to takzvaná kouřová kovárna, to znamená, že její výheň nemá komín. Kovář tu koval koně, opravoval vozy a okovával dřevěná kola. Uvnitř stojí kamenná výheň s koženým měchem, kovadlina, svěrák a ruční vrtačka zvaná bormaszyna a v turistické sezóně se tu konají ukázky a lekce o práci vesnického kováře.

Usedlost ze Ślęzan (18./19. století)Foto Dawid Galus, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons7
Budova / památka

Usedlost ze Ślęzan (18./19. století)

Usedlost z obce Lelów pochází z přelomu 18. a 19. století. Chalupa a prostory pro zvířata stojí pod jednou doškovou střechou a kvůli podmáčenému terénu byla celá stavba postavena na dubových pilotách. Ve stáji a kravíně dodnes žijí koně, ovce, kozy a slepice a na dvoře stojí studna s vahadlem. Zvířata prosím nekrmte a nesahejte na ně.

Holandský větrný mlýn z Grzymałkowa (1931)Foto Dawid Galus, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons8
Budova / památka

Holandský větrný mlýn z Grzymałkowa (1931)

Větrný mlýn byl postaven v roce 1931 ve vesnici Pakuły, v roce 1947 přenesen do Grzymałkowa a ve skanzenu stojí od roku 1990. Má tři podlaží na osmibokém půdorysu. Otáčí se jen střecha, takzvaná čepice i s lopatkami, kterou natáčeli proti větru dřevěnou ojí, a čepice jezdí na vozících s litinovými kolečky po ocelové kolejnici.

Zemanské sídlo ze Suchedniowa (počátek 19. století)Foto Dawid Galus, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons9
Budova / památka

Zemanské sídlo ze Suchedniowa (počátek 19. století)

Zemanské sídlo bylo postaveno na počátku 19. století na půdorysu podkovy a až do konce 19. století v něm fungovala poštovní stanice. Interiéry ukazují domov středně zámožné šlechtické rodiny: salon s nábytkem ve stylu Ludvíka Filipa, pokoj s klavírem z varšavské manufaktury Budynowicz, pracovnu, jídelnu, kuchyni s pecí na chleba a čeledník. K jídlu svolával obyvatele domu zvon u hlavního vchodu.

Větrný mlýn paltrok z Grzmucina (1921)Foto Dawid Galus, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons10
Budova / památka

Větrný mlýn paltrok z Grzmucina (1921)

Paltrok postavili v roce 1921 na zakázku mlynáře Józefa Jaszewského na místě staršího sloupového mlýna. Mlýn stojí na šesti ocelových vozících, které jezdí po kruhové kolejnici, a proti větru se otáčel ručním rumpálem zvaným baba. Obilí se v něm mlelo až do roku 1950. Uvnitř uvidíte mlýnské kameny zvané francouzské a vysévače na mouku.

Sloupový větrný mlýn z Janiku (1861)Foto Michał Derela, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons11
Budova / památka

Sloupový větrný mlýn z Janiku (1861)

Větrný mlýn z roku 1861 je dnes nejstarším dochovaným větrným mlýnem na Kielecku a datum stavby je vyřezané na jedné ze vzpěr. V roce 1954 ho převezli do Janiku, kde pracoval ještě 10 let. Celou stavbu otáčeli proti větru na podstavci zvaném kozioł, tedy kozel. V horním podlaží je vidět obrovské palečné kolo a mlýnské kameny a o patro níž vysévač na třídění mouky.

Usedlost ze Sukowa (18./19. století)Foto Dawid Galus, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons12
Budova / památka

Usedlost ze Sukowa (18./19. století)

Chalupu postavil v roce 1774 neznámý tesař a na trámu ve světnici se dochoval latinský zakladatelský nápis. Interiér je zařízen jako domov početné rodiny z 20. let 20. století, která si přivydělávala pletením košíků z proutí, protože Suków byl tehdy známým střediskem košíkářství. V síni stojí pyramidový komín a usedlost doplňuje stáj s kravínem přenesená ze Sierżaw.

Chalupa z obce Wola Szczygiełkowa (1870)Foto Przykuta, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons13
Budova / památka

Chalupa z obce Wola Szczygiełkowa (1870)

Chalupu postavil v roce 1870 Augustyn Kolasa, hospodář na 17 morgách půdy. V meziválečném období ji majitel pronajímal čtyřtřídní obecné škole. Dnes tu uvidíte vesnickou školní třídu z 30. let 20. století a byt učitelky a stěny z jedlových trámů se utěsňovaly mechem a hlínou.

Uzavřená usedlost z Radkowic (19./20. století)Foto Dawid Galus, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons14
Budova / památka

Uzavřená usedlost z Radkowic (19./20. století)

Usedlost z Radkowic v obci Pawłów tvoří kompaktní čtyřboký celek s chalupou, kolnou na vozy, sýpkou a budovami pro zvířata, všechny s doškovými střechami. Nejstarší jsou kravíny a chlévy z doby kolem roku 1800, chalupa a sýpka pocházejí z roku 1862. Pod komorou je vzácný hluboký kamenný sklep na brambory a na zahrádce před chalupou stojí skříňková kaplička na sloupu.

Větrný mlýn z Pacanowa (1913)Foto Tomasz2706, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons15
Budova / památka

Větrný mlýn z Pacanowa (1913)

Holandský větrný mlýn postavil v roce 1913 Michał Zasucha a mlelo se v něm obilí do poloviny 50. let 20. století. Má tři podlaží na osmibokém půdorysu, stěny obité šindelem a otočnou hlavu s lopatkami, kterou natáčeli proti větru mohutnou ojí. Muzeum ho koupilo v roce 1976 a ve skanzenu stojí od roku 1993.

Vodní mlýn z Parszowa (1853)Foto Przykuta, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons16
Budova / památka

Vodní mlýn z Parszowa (1853)

Mlýn z roku 1853 stál na řece Żarnówka a podle rodinné tradice ho postavil Antoni Miernik. K dřevěné budově přiléhá kamenná přístavba. Poháněla ho dvě dřevěná vodní kola a voda odtékala kanálem vyzděným z oblázků. Uvnitř je hnací hřídel, převodová kola a mlýnské kameny.

Chalupa z Ostrowců (19. století)Foto Zala, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons17
Budova / památka

Chalupa z Ostrowců (19. století)

Rybářskou chalupu postavil mezi lety 1840 a 1850 Walenty Kaczor z vesnice Ostrowce nedaleko obce Nowy Korczyn. Má sloupkové stěny utěsněné hlínou, doškovou střechu, hliněné podlahy a topná kamna s prostorným místem za pecí. Spolu se stodolou z Ciuślic tvoří malou usedlost uprostřed borového hájku, kde muzeum plánuje představit rybářskou usedlost z 30. let 20. století.

Vodní mlýn z Piasku (1931)Foto Przykuta, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons18
Budova / památka

Vodní mlýn z Piasku (1931)

Mlýn byl postaven v roce 1931 na řece Młynkowska ve vesnici Piasek a s přestávkou za války fungoval až do roku 1970. Pohánělo ho vodní kolo na horní vodu. Kromě mouky se v něm vyráběly jáhly a pohankové kroupy a v patře stojí mlýnské kameny. Vybavení je úplné a funkční, takže mlýn lze i dnes spustit.

Chalupa ze Szydłowa (1705)Foto Dawid Galus, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons19
Budova / památka

Chalupa ze Szydłowa (1705)

Chalupa byla postavena v roce 1705, což potvrzuje nápis na hlavním trámu v jizbě, a je nejstarším známým příkladem takového lidového stavitelství v Kieleckém regionu. Uvnitř je zařízen domov chudého židovského krejčího z 20. a 30. let 20. století. Je tu dílna se šicím strojem a žehličkami a stůl je připraven na šabatovou večeři s chalou.

Dřevěný dům ze Skorzowa (19. století)Foto Dawid Galus, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons20
Budova / památka

Dřevěný dům ze Skorzowa (19. století)

Honosný dům bohatých rolníků Andrzeje a Jadwigy Laśových vznikl na konci 19. století a zachoval si původní červené tašky. Uvnitř byl obnoven předválečný byt a ordinace doktora Witolda Poziomského ze Suchedniowa. Je tu čekárna, přístroj na ozařování, umyvadlo ovládané pedálem a v bytě vysavač, rádio a telefon.

Sýpka z Wyszmontowa (18. století)Foto Zala, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons21
Budova / památka

Sýpka z Wyszmontowa (18. století)

Sýpka byla postavena v 18. století v Zawichostu na Visle a v 19. století byla rozebrána a přenesena do areálu panského dvora ve Wyszmontowě. Má dvě podlaží z modřínu a dubu, dubové dveře na kovaných pantech a vpředu galerii s kolonádou z osmi sloupů. Uvnitř jsou stálé expozice o lidové kultuře a umění Kieleckého regionu.

Panský dům z Mirogonowic (18. století)Foto Przykuta, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons22
Budova / památka

Panský dům z Mirogonowic (18. století)

Panský dům je rekonstrukcí šlechtického domu z 18. století z Mirogonowic se souměrnou dispozicí, síní v ose a salonem. Byly do něj přeneseny původní iluzivní malby z tamního panského domu, které po restaurování zdobí stěny a stropy pěti místností, mimo jiné knihovny, salonu, jídelny a tureckého pokoje. Obnovena byla také barokní kamna a krby a v panském domě sídlí kanceláře muzea.

Všechny body (52)

Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.

Budova / památka 46
Zvonice z Kazimierzy Wielké (1848) ★Dvoupodlažní zvonici postavili v roce 1848 u farnosti v Kazimierze Wielké a ve skanzenu stojí hned vedle kostela z Rogowa. Má stěny ze svislých prken a šindelovou jehlancovou střechu. Tři původní zvony se do muzea nedostaly, ale v roce 2008 ulila zvonárna z Taciszowa kopii nejcennějšího z nich, z roku 1776.
Varhaníkův dům z Bielin (polovina 19. století) ★Dům varhaníka z Bielin byl postaven pravděpodobně v polovině 19. století a jeho dvě zápraží zdobí vyřezávané lišty a siluety ptáků. Uvnitř je zařízená maloměstská lékárna z 19. století s nábytkem z Buska, lahvemi, hmoždíři a laboratoří. Jedy a omamné látky se uchovávaly v nádobách s černými štítky. Před lékárnou roste malá bylinková zahrádka.
Barokní kostel z Rogowa (1763) ★Dřevěný špitální kostel Panny Marie Utěšitelky dal v roce 1763 v Rogowě postavit Michał Wodzicki a do skanzenu byl přenesen v roce 1996. Uvnitř jsou rokokové oltáře, bohatě zdobená kazatelna a malovaná zpovědnice. Na stropě lodi bojuje archanděl Michael se satanem a v presbytáři je namalována korunovace Panny Marie. Kostel stále slouží a konají se v něm mše.
Fara z Goźlic (1768) ★Faru postavili v roce 1768 v Goźlicích v obci Klimontów na náklady místního faráře Jerzyho Dobrzańského. Průčelí zdobí barokní vstupní portál chráněný besídkovým zápražím a střecha je kryta dvojitým šindelem. Je to jediná dřevěná fara z 18. století, která se dochovala na Kielecku. Od roku 1957 do roku 1976 sloužila nejprve jako místo výuky náboženství a potom jako sklad obilí.
Usedlost z Bukowské Woli (1875) ★Usedlost z Bukowské Woli v obci Miechów postavil v roce 1875 Jan Kołodziej. Tvoří ji chalupa s chlívkem pod společnou střechou, šestiboká stodola krytá doškem, kolna na vozy a kamenná stáj. Od roku 1991 je v ní výstava více než 600 soch Jana Bernasiewicze, lidového umělce, který 19 let vytvářel ve svém sadu v Jaworzni muzeum soch pod širým nebem.
Kovárna z Radosky (kolem roku 1900) ★Kovárna z Radosky v obci Radoszyce pochází z roku 1900 a je to takzvaná kouřová kovárna, to znamená, že její výheň nemá komín. Kovář tu koval koně, opravoval vozy a okovával dřevěná kola. Uvnitř stojí kamenná výheň s koženým měchem, kovadlina, svěrák a ruční vrtačka zvaná bormaszyna a v turistické sezóně se tu konají ukázky a lekce o práci vesnického kováře.
Usedlost ze Ślęzan (18./19. století) ★Usedlost z obce Lelów pochází z přelomu 18. a 19. století. Chalupa a prostory pro zvířata stojí pod jednou doškovou střechou a kvůli podmáčenému terénu byla celá stavba postavena na dubových pilotách. Ve stáji a kravíně dodnes žijí koně, ovce, kozy a slepice a na dvoře stojí studna s vahadlem. Zvířata prosím nekrmte a nesahejte na ně.
Holandský větrný mlýn z Grzymałkowa (1931) ★Větrný mlýn byl postaven v roce 1931 ve vesnici Pakuły, v roce 1947 přenesen do Grzymałkowa a ve skanzenu stojí od roku 1990. Má tři podlaží na osmibokém půdorysu. Otáčí se jen střecha, takzvaná čepice i s lopatkami, kterou natáčeli proti větru dřevěnou ojí, a čepice jezdí na vozících s litinovými kolečky po ocelové kolejnici.
Zemanské sídlo ze Suchedniowa (počátek 19. století) ★Zemanské sídlo bylo postaveno na počátku 19. století na půdorysu podkovy a až do konce 19. století v něm fungovala poštovní stanice. Interiéry ukazují domov středně zámožné šlechtické rodiny: salon s nábytkem ve stylu Ludvíka Filipa, pokoj s klavírem z varšavské manufaktury Budynowicz, pracovnu, jídelnu, kuchyni s pecí na chleba a čeledník. K jídlu svolával obyvatele domu zvon u hlavního vchodu.
Větrný mlýn paltrok z Grzmucina (1921) ★Paltrok postavili v roce 1921 na zakázku mlynáře Józefa Jaszewského na místě staršího sloupového mlýna. Mlýn stojí na šesti ocelových vozících, které jezdí po kruhové kolejnici, a proti větru se otáčel ručním rumpálem zvaným baba. Obilí se v něm mlelo až do roku 1950. Uvnitř uvidíte mlýnské kameny zvané francouzské a vysévače na mouku.
Sloupový větrný mlýn z Janiku (1861) ★Větrný mlýn z roku 1861 je dnes nejstarším dochovaným větrným mlýnem na Kielecku a datum stavby je vyřezané na jedné ze vzpěr. V roce 1954 ho převezli do Janiku, kde pracoval ještě 10 let. Celou stavbu otáčeli proti větru na podstavci zvaném kozioł, tedy kozel. V horním podlaží je vidět obrovské palečné kolo a mlýnské kameny a o patro níž vysévač na třídění mouky.
Usedlost ze Sukowa (18./19. století) ★Chalupu postavil v roce 1774 neznámý tesař a na trámu ve světnici se dochoval latinský zakladatelský nápis. Interiér je zařízen jako domov početné rodiny z 20. let 20. století, která si přivydělávala pletením košíků z proutí, protože Suków byl tehdy známým střediskem košíkářství. V síni stojí pyramidový komín a usedlost doplňuje stáj s kravínem přenesená ze Sierżaw.
Chalupa z obce Wola Szczygiełkowa (1870) ★Chalupu postavil v roce 1870 Augustyn Kolasa, hospodář na 17 morgách půdy. V meziválečném období ji majitel pronajímal čtyřtřídní obecné škole. Dnes tu uvidíte vesnickou školní třídu z 30. let 20. století a byt učitelky a stěny z jedlových trámů se utěsňovaly mechem a hlínou.
Uzavřená usedlost z Radkowic (19./20. století) ★Usedlost z Radkowic v obci Pawłów tvoří kompaktní čtyřboký celek s chalupou, kolnou na vozy, sýpkou a budovami pro zvířata, všechny s doškovými střechami. Nejstarší jsou kravíny a chlévy z doby kolem roku 1800, chalupa a sýpka pocházejí z roku 1862. Pod komorou je vzácný hluboký kamenný sklep na brambory a na zahrádce před chalupou stojí skříňková kaplička na sloupu.
Větrný mlýn z Pacanowa (1913) ★Holandský větrný mlýn postavil v roce 1913 Michał Zasucha a mlelo se v něm obilí do poloviny 50. let 20. století. Má tři podlaží na osmibokém půdorysu, stěny obité šindelem a otočnou hlavu s lopatkami, kterou natáčeli proti větru mohutnou ojí. Muzeum ho koupilo v roce 1976 a ve skanzenu stojí od roku 1993.
Vodní mlýn z Parszowa (1853) ★Mlýn z roku 1853 stál na řece Żarnówka a podle rodinné tradice ho postavil Antoni Miernik. K dřevěné budově přiléhá kamenná přístavba. Poháněla ho dvě dřevěná vodní kola a voda odtékala kanálem vyzděným z oblázků. Uvnitř je hnací hřídel, převodová kola a mlýnské kameny.
Chalupa z Ostrowců (19. století) ★Rybářskou chalupu postavil mezi lety 1840 a 1850 Walenty Kaczor z vesnice Ostrowce nedaleko obce Nowy Korczyn. Má sloupkové stěny utěsněné hlínou, doškovou střechu, hliněné podlahy a topná kamna s prostorným místem za pecí. Spolu se stodolou z Ciuślic tvoří malou usedlost uprostřed borového hájku, kde muzeum plánuje představit rybářskou usedlost z 30. let 20. století.
Vodní mlýn z Piasku (1931) ★Mlýn byl postaven v roce 1931 na řece Młynkowska ve vesnici Piasek a s přestávkou za války fungoval až do roku 1970. Pohánělo ho vodní kolo na horní vodu. Kromě mouky se v něm vyráběly jáhly a pohankové kroupy a v patře stojí mlýnské kameny. Vybavení je úplné a funkční, takže mlýn lze i dnes spustit.
Chalupa ze Szydłowa (1705) ★Chalupa byla postavena v roce 1705, což potvrzuje nápis na hlavním trámu v jizbě, a je nejstarším známým příkladem takového lidového stavitelství v Kieleckém regionu. Uvnitř je zařízen domov chudého židovského krejčího z 20. a 30. let 20. století. Je tu dílna se šicím strojem a žehličkami a stůl je připraven na šabatovou večeři s chalou.
Dřevěný dům ze Skorzowa (19. století) ★Honosný dům bohatých rolníků Andrzeje a Jadwigy Laśových vznikl na konci 19. století a zachoval si původní červené tašky. Uvnitř byl obnoven předválečný byt a ordinace doktora Witolda Poziomského ze Suchedniowa. Je tu čekárna, přístroj na ozařování, umyvadlo ovládané pedálem a v bytě vysavač, rádio a telefon.
Sýpka z Wyszmontowa (18. století) ★Sýpka byla postavena v 18. století v Zawichostu na Visle a v 19. století byla rozebrána a přenesena do areálu panského dvora ve Wyszmontowě. Má dvě podlaží z modřínu a dubu, dubové dveře na kovaných pantech a vpředu galerii s kolonádou z osmi sloupů. Uvnitř jsou stálé expozice o lidové kultuře a umění Kieleckého regionu.
Panský dům z Mirogonowic (18. století) ★Panský dům je rekonstrukcí šlechtického domu z 18. století z Mirogonowic se souměrnou dispozicí, síní v ose a salonem. Byly do něj přeneseny původní iluzivní malby z tamního panského domu, které po restaurování zdobí stěny a stropy pěti místností, mimo jiné knihovny, salonu, jídelny a tureckého pokoje. Obnovena byla také barokní kamna a krby a v panském domě sídlí kanceláře muzea.
Panská mlátírna z Ogonowic (rekonstrukce)Mlátírna byla obnovena v rekonstruované panské stodole se dvěma pernami, mlatem a šindelovou střechou. Její zařízení pochází z roku 1880. V původní mlátírně měla spodní část komory na vymlácené zrno a plevy a nahoře stál mechanismus mlátičky a řezačka, která se transmisními řemeny připojovala k pohonu. Muzeum plánuje tato zařízení ve stodole namontovat.
Kurník z Bielin (1895)Malý roubený kurník postavili v roce 1895 ve Svatokřížských horách a patřil k usedlosti vesnického varhaníka. Proto ve skanzenu stojí vedle varhaníkova domu z Bielin, stejně jako na svém původním místě. Všimněte si harmonických proporcí a ozdobných trojúhelníkových výřezů šindelů na okraji valbové střechy.
Stodola ze Suchedniowa (1863)Dřevěná farní stodola byla postavena v roce 1863 v Suchedniowě a do skanzenu ji přenesli v roce 1984. Má prostorný mlat, dvě perny a malou sýpku na obilí se samostatným vchodem a staré dveře zdobí kované hřebíky. Muzeum v ní uchovává historické mlátičky, žací stroje, secí stroje a řezačky, které předvádí při akcích pod širým nebem.
Chalupa z Rokitna (1805)Chalupu postavili v roce 1805 v Rokitně v obci Szczekociny a datum a zakladatelský nápis vyryli do trámu ve velké světnici. Je to typický dům dvou rodin z Krakovsko-čenstochovské vysočiny: staří hospodáři po předání majetku bydleli v malé světničce zvané dożywotka, tedy na výměnku. Uvnitř je obnovená dílna vesnického truhláře s původními nástroji a pozornost poutá honosná krakovská truhla.
Usedlost ze Złotnik (1860)Chalupa byla postavena v roce 1860, což potvrzuje zakladatelský nápis na trámu ve světnici. Patřila místnímu kováři Ignacymu Marciszewskému a jeho ženě Agnieszce a byla jedním z nejstarších domů ve Złotnikách. Má stěny z otesaných borových trámů a doškovou střechu a za ní byla zrekonstruována dřevěná hospodářská budova se stájí, kravínem, chlívem a kůlnou.
Uzavřená usedlost ze Szczepanowic (1855)Okół, tedy uzavřená usedlost, ve které chalupa z roku 1855, velký kravín, sýpka a kolna na vozy tvoří kompaktní čtyřboký celek. Prvním hospodářem byl Wojciech Bzdela a v roce 1912 byl pod kolnou vykopán sklep obezděný kamenem. Výstava v chalupě přibližuje staré pohřební zvyky, mimo jiné bdění a modlitby u zesnulého, kterým se říkalo prázdné noci.
Sloupový větrný mlýn z Dębna (1880)Sloupový větrný mlýn, tedy koźlak, postavil v roce 1880 Michał Binkowski. Je to jeden z nejstarších a zároveň posledních dřevěných větrných mlýnů ze Svatokřížských hor: ještě v 50. letech 20. století stálo v okolí Kielců asi 15 takových mlýnů. Celou stavbu otáčeli proti větru lanem a rumpálem a uvnitř se dochovaly téměř úplné, funkční mechanismy.
Stodola z Brzezin (19. století)Velká roubená stodola s doškovou střechou patřila Marianně Tkacz a podle muzea vznikla v roce 1868. Má dva mlaty, dvě perny a velká průjezdná vrata a v zadní stěně malý otvor s dvířky. Ve skanzenu doplňuje usedlost z obce Umer.
Usedlost ze Sierżaw (19. století)Usedlost ze Sieradowického pásma postavila selská rodina Pożogů po roce 1857. Chalupa z roku 1880, chlévy, kravín, stáj, sýpka a velká stodola uzavírají čtyřboký dvůr. Chalupa stojí na velkých polních kamenech, její stěny z půlených kmenů jsou spojované na rybinu a na trámu pod stropem jsou vyrytá písmena IHS.
Chalupa z Bronkowic (konec 18. století)Chalupu z Bronkowic v obci Pawłów postavili koncem 18. století z kulatiny a pokryli doškovou střechou. Je zařízená jako chalupa vesnické bylinkářky: v síni a světnici se suší byliny a stojí domácí léky. Ve světnici je stará pec s kamenným ohništěm na vaření na otevřeném ohni a litinové hrnce se stavěly na kovanou trojnožku zvanou dynarek.
Chalupa z obce Słupia Stara (1840)Chalupu postavil pravděpodobně kolem roku 1840 sedlák Józef Teofil a bydlelo se v ní až do roku 1999, kdy ji koupilo muzeum. Čtvery dveře tu visí na starých dřevěných čepech místo kovaných závěsů a v síni a komoře se dochovaly hliněné podlahy. Uvnitř je zařízená chalupa včelaře s jeho nářadím.
Usedlost z Bielin (18./20. století)Chalupa byla postavena v roce 1789 pro řemeslníka, který štípal šindele, a patří k nejstarším venkovským památkám Kielecka. V síni uvidíte dílnu šindeláře s pracovními kobylkami, sekerami a šindeli v různých fázích výroby a ve světnici vybavení zámožné rodiny z poloviny 19. století. K usedlosti patří také doškem krytý kravínek z Brzezin z roku 1916 a stodola z Radkowic.
Stodola z Radkowic (2. polovina 19. století)Stodola z druhé poloviny 19. století pochází z Radkowic a ve skanzenu patří k usedlosti z Bielin, vedle šindelářovy chalupy z roku 1789 a kravínku z Brzezin. Stěny jsou z trámů spojovaných v rozích, tedy v nárožní roubené konstrukci, a valbová střecha je pokryta slámou.
Usedlost z Okółu (19./20. století)Chalupu postavil v roce 1920 kovář, otec Stanisława Kulasiewicze, místního varhaníka a hrobníka, a majitelova matka byla vesnická bylinkářka. Za druhé světové války byl dům kontaktním místem partyzánů. Je tu obnovený metr vysoký únikový tunel, který vedl z komory do kůlny, a jeho vchod skrývalo pohyblivé prkno v podlaze. Na východ od chalupy stojí stodola s doškovou střechou.
Chalupa z Chroberze (19. století)Malý dům z Chroberze v kraji Ponidzie patřil rodině Juszczyků. Má stěny sloupkové konstrukce s výplní z fošen a doškovou střechu a dveře do komory a do síně jsou osazeny na primitivních dřevěných čepech. Ve všech místnostech jsou podlahy z udusané hlíny smíchané s řezankou a otrubami a interiéry ukazují život chudé vícegenerační rodiny z druhé poloviny 19. století.
Chalupa z Kobylnik (1. polovina 19. století)Chalupa byla postavena v první polovině 19. století a původně stála na velkých polních kamenech místo na podezdívce. V jizbě je představeno čepení, tedy část svatby: nevěstu posadili na obrácenou díži, sundali jí věneček a uvázali jí šátek. Vybavení jizby pochází z meziválečného období.
Usedlost z Gęsic (19. století)Usedlost tvoří chalupa, kterou v roce 1852 postavil Paweł Masternak, a stodola z 19. století se dvěma mlaty a třemi přístodůlky. Chalupa si uchovala staré rysy stavitelství z okolí Łagowa: původně stála přímo na zemi, má dveře na čepech a výjimečně silný strop nad komorou. Na trámu v jizbě je vyryto datum stavby a kříž vepsaný do kruhu. Dnes je to vzdělávací usedlost.
Chalupa ze Świątnik (1758)Chalupa byla postavena v roce 1758 a pod jednou střechou jsou obytné místnosti i stáj pro koně. Nejzajímavější je archaický tyčový komín z žerdí opletených slámou a omazaných hlínou, s kouřovodem z hrnců bez dna. V komoře stojí tkalcovský stav, protože Świątniki byly v 19. století proslulé tkalci lněného plátna, kterým se říkalo niciorze.
Chalupa z Niedziałek (19. století)Chalupa z Niedziałek v gmině Rytwiany byla postavena pravděpodobně kolem roku 1860 z borovicových trámů. Střecha je hladce pokryta žitnou slámou a v přední ploše střechy je pohyblivá klapka k větrání obilí na půdě. Ve všech místnostech jsou hliněné podlahy a interiéry ukazují život chudé rolnické rodiny z počátku 20. století.
Stodola z Ciuślic (19. století)Stodola z Ciuślic byla postavena ve druhé polovině 19. století. Její stěny tvoří kostra z borovicových trámů a prostory mezi nimi vyplňuje výplet z tlustého neoloupaného proutí. Má sedlovou doškovou střechu, dva přístodůlky a průjezdný mlat uprostřed a spolu s chalupou z Ostrowců tvoří rybářskou usedlost.
Chalupa z Wąchocku (1870)Dům byl postaven kolem roku 1870 ve Wąchocku a do jeho dlážděné průjezdné síně vedou dvoukřídlá vrata. Uvnitř je předválečný maloměstský fotografický podnik: ateliér s měchovým fotoaparátem na dřevěném stativu, fotografickým pozadím a otočnou stoličkou a temná komora se zvětšovacím přístrojem. Vedle byl obnoven byt fotografa.
Chalupa z Wąchocku (1863)Dům postavila v roce 1863 rodina Grzybowských v ulici Starachowicka ve Wąchocku a typická pro tamní domy je dlážděná síň. Je v něm zařízen obchůdek s potravinami z 30. let 20. století se starou vývěsní tabulí z Końskich, ledničkou pivovaru Haberbusch, strojkem na zmrzlinu a výdejníkem petroleje. Ve druhé místnosti je výrobna sodovky a na druhé straně síně byt obchodníka.
Chalupa z Ćmielowa (1800)Dům postavil v roce 1800 Jan Wójcik a patří k architektonicky nejkrásnějším budovám skanzenu: má polovalbovou střechu a vchod s půlkruhovým nadpražím. Ve velké jizbě drží strop mohutný modřínový trám zvaný siestrzan. Interiéry ukazují domov maloměstské rodiny s mnoha dětmi v meziválečném období, s továrním porcelánem, který v Ćmielowě brzy vytlačil hliněné hrnce.
Chalupa z Daleszyc (1892)Chalupu postavil v roce 1892 Franciszek Malarecki a ve skanzenu stojí v řadě domů maloměstského náměstí. V jizbě byla obnovena dílna ševce s kopyty, šídly, napínáky a botami, které čekají na opravu, protože v Daleszycích se ševcovství provozovalo od 16. století. Pod společnou střechou s chalupou je malý chlév a na trámu v jizbě je vyřezáno datum stavby a znak IHS.
Kaplička / kříž 2
Kaplička z DębnaDřevěná kaplička vznikla v meziválečném období. Má trojboce uzavřenou apsidu, šindelovou střechu a dvě okna s půlkruhovým zakončením, vyplněná tmavomodrými a žlutými skly. Všimněte si původních dveří s litinovou klikou a štítkem s andělem a uvnitř oltáře s obrazem Panny Marie Neposkvrněné.
Kaplička u cesty z Bielin (19. století)Dřevěná sloupová kaplička z 19. století pochází ze Svatokřížských hor a muzeum ji získalo v 80. letech 20. století. Stojí za usedlostí z Radkowic, u cesty do sprašového sektoru. Skříňku se třemi výklenky završuje vysoká fiála s kovaným křížem. V prostředním výklenku je ukřižování vyřezané z tenkého plechu a v bočních barevné svaté obrázky za sklem.
Občerstvení 1
KrčmaKrčma u vstupu do skanzenu, kde se můžete naobědvat nebo napít čaje.
Toalety / pokladny / parkoviště 3
Pokladna v sýpce z Chęcin (18. století)Sýpka z 18. století, která dříve patřila klášteru sester klarisek v Chęcinách, stojí hned u vchodu. Je v ní pokladna, turistické informace a prodej publikací a v pokladně se vyplatí zeptat na mapu skanzenu.
Toalety (chalupa z Klonowa)Toalety zřízené v chalupě z Klonowa, u vstupu do skanzenu v maloměstském sektoru.
Toalety (chlév z Mostek)Toalety v rekonstruovaném chlévě z Mostek, v sektoru panského dvora a statku. Je tu také toaleta pro osoby se zdravotním postižením.
Skanzen v TokarniStáhnout Turi