Lékárna (Stara Wieś, 19. století, replika) ★Replika lékárny z obce Stara Wieś z 19. století stojí na jižní straně Haličského náměstí, vedle obecního úřadu. Je to šedý dřevěný dům pod valbovou šindelovou střechou, se zastřešenou verandou na sloupech podél celého průčelí a s vývěsním štítem s nápisem „Apteka“ nad dveřmi.
Fara z Ropy (kolem roku 1865) ★Dům faráře z obce Ropa u Gorlic stojí ve farní usedlosti spolu se stodolou z Nozdrzce, stájí z Libuszy, studnou s velkým kolem a sýpkou z Grabownice z roku 1627. V kanceláři visí portrét císaře Františka Josefa, protože farář byl také úředníkem monarchie, a stojí tu vyřezávaná truhla z roku 1771, která sloužila jako pokladna. Jídelna má rozkládací stůl pro 12 osob.
Škola z Wydrné (kolem roku 1880) ★Vesnická škola z obce Wydrna u Brzozówa vznikla díky úsilí obyvatel vesnice a panského dvora a fungovala až do první světové války. Ve třídě s hliněnou podlahou stojí lavice pro více žáků, tabule, počitadlo a skříň na pomůcky a na stěně visí kříž, portrét císaře Františka Josefa I. a mapa Evropy. Za třídou je zařízen byt učitele a v síni stojí kotlík s vodou pro děti.
Větrný mlýn z Domaradze (1926) ★Sloupový větrný mlýn z obce Domaradz u Brzozówa visí na sloupu zakopaném do země, takže se celý dal otáčet proti větru. Místo křídel má větrné kolo z 24 lopatek, které přes dřevěné převody pohánělo žernov. Mlelo se v něm obilí pro potřeby vlastního hospodářství. Na začátku 20. století stálo jen v samotné obci Domaradz 67 větrných mlýnů a v sousední obci Orzechówka kolem 200.
Chalupa z Dąbrówky (1681) ★Chalupa z Dąbrówky, dnes části Sanoku, se dostala do muzea v roce 1961. Na hlavním trámu pod stropem je cyrilicí vyryto požehnání domu a letopočet 1681. Dříve byla dymná, o čemž svědčí začerněný strop. Jizba je zařízena na Štědrý večer: v rohu stojí snop obilí zvaný dziad, na stole leží oplatka a česnek a hliněnou podlahu pokrývá sláma.
Usedlost z Nowosiółek (kolem roku 1910), výstava ikon ★Kopie usedlosti z obce Nowosiółki u Leska: obytná část je zděná z cihel a hospodářská ze dřeva a kamene, pod plechovou střechou přitíženou hřebenem z tyčí. Na vratech je namalována silueta psa. Interiér byl přestavěn na stálou výstavu ikon od 15. do 20. století ze sbírek muzea, jednu z nejlepších a největších takových sbírek v Polsku.
Hasičská zbrojnice z Lipinek (1934) ★Dřevěná hasičská zbrojnice z obce Lipinki u Gorlic má věžičku na sušení hadic. Ve střední části stojí tři koňské vozy s čerpadly z továren v Tarnově, Sanoku a na Smíchově a vedle ruční čerpadla, navijáky s hadicemi, poplašná siréna a petrolejová pochodeň. Jsou tu také hasičské přilby, opasky se sekerkami a uniformy a v bývalém skladu motorová čerpadla a hasicí přístroje.
Tkalcovská usedlost z Korczyny (1790) ★Korczyna byla od 16. do 20. století proslulá plátnem, které se prodávalo v mnoha zemích střední Evropy. V této chalupě je samostatná dílna se stavy používanými celý rok, s malými okénky, která osvětlovala pracovní místo. Na půdě je ukryta wyżka, komora na nitě a plátno. Jizby jsou dymné, bez komínových průduchů, a interiér je zařízen jako na konci 19. století.
Chalupa z Rzepiennika Strzyżewského (1866) ★Chalupa hrnčíře z obce Rzepiennik Strzyżewski u Tarnova má na trámech hospodářské části bílé tečky malované štětcem. V pekárně stojí hrnčířský kruh a police na sušení nádob a vedle usedlosti rekonstruovaná hrnčířská pec. Vybavení obnovil hrnčíř R. Zaprzałka z obce Rzepiennik Biskupi a u štítu roste květinová zahrádka.
Panský dům ze Święcan (1861) ★Panský dům stojí na vyvýšenině s výhledem na Sanok a hradní kopec; do roku 1927 patřil rodině Olszewských. Datum stavby bylo objeveno na trámu: „Ten Dom stawiany Roku 1861 Majster Socha“ (Tento dům postaven roku 1861, mistr Socha). V 11 místnostech je zařízen typický domov středně zámožné statkářské rodiny: salon s pianinem a gramofonem, pracovna s dýmkami, kancelář, kaple, dětský pokoj s kolébkou a kuchyně.
Cerkev Narození Bohorodičky z Ropek (1801) ★Lemkovská cerkev z Ropek u Gorlic má střechy stupňovité od věže až po svatyni, zakončené cibulovitými báněmi. Celý interiér pokrývá polychromie, kterou v roce 1891 spolu s ikonostasem namalovali malíři Bogdańští z Jaślisk: nad lodí je vidět Nejsvětější Trojice a v kopuli svatyně Duch Svatý v podobě holubice.
Branová zvonice z Ropek (1904) ★Zvonice stojí v ohradě cerkve z Ropek, je krytá šindelem a zakončená malou kopulí s křížem. V jejím průchodu stojí mohutný zvon, vykopaný v roce 2006 na území lemkovské vesnice Balnica. Takové zvonice se u lemkovských cerkví objevily na konci 19. století a vyvinuly se z tamních oblíbených čtyřstěnných bran.
Chyža z Komańczy (1885) ★Lemkovská chyža rodiny Dołżyckých ukrývá pod jednou doškovou střechou světnici, komory, síň, mlat a stáj. Tmavě hnědé roubení má bílené pruhy a na dveřích a koncích trámů jsou vápnem namalované bílé geometrické vzory. Ve světnici je kouřová pec a malý žlab pro tele, v síni plátěná kolébka na tyčích, kterou brali s sebou na pole.
Cerkev svatého Onufria Poustevníka z Rosolina (1750) ★Řeckokatolická cerkev z Rosolina v Bieszczadech tvoří se zvonicí, márnicí a přilehlým hřbitovem soubor, který muzeum považuje za jeden z nejkrásnějších ve skanzenech Evropy. Místo ikonostasu má tři pozdně barokní oltáře a na stěně lodi se zachovala malba se svatým Floriánem. Patřila k prvním objektům skanzenu, zpřístupněným návštěvníkům v červenci 1966.
Vodní mlýn z obce Wola Komborska (kolem roku 1880) ★Mlýn pochází z oblasti Pogórze, ale postavili ho v bojkovském sektoru nad potokem stékajícím z kopce, aby mohl pracovat. Voda z nádrže nad mlýnem pohání kolo na vrchní vodu a dřevěné převody otáčejí mlýnskými kameny. Vedle stojí moučná truhla s pytlem z jemného drátěného síta, kterým se prosívala mouka.
Cerkev Narození Bohorodičky z obce Grąziowa (1731) ★Bojkovská řeckokatolická cerkev z obce Grąziowa v okrese Bieszczady má tři stanové střechy, z nichž nejvyšší kryje kopuli nad lodí, a dvoupatrová podloubí zvaná soboty. Uvnitř stojí pětiřadý ikonostas z druhé poloviny 18. století, přenesený z cerkve v obci Poździacz, a stěny pokrývá polychromie z roku 1735, kterou namaloval Stefan Paszecki.
Chalupa ze Skorodného (1861) ★Bojkovská chyža ze Skorodného v Bieszczadech ukrývá pod jednou doškovou střechou síň, světnici, komoru, mlat, stáj a ovčín. Ve světnici s polokouřovou pecí stojí lavice, truhlový stůl a tkalcovský stav, v síni žernov a stoupa na drcení krup a v komoře sudy a přihrádky na obilí. Roubení je natřené tmavě hnědou barvou z pálené hlíny.
Kovárna z obce Wyżne (druhá polovina 19. století) ★Pod prostorným podloubím, opřeným o dva sloupy, se kovali koně a opravovalo se velké nářadí; stojí tam brus, tedy pískovcové kolo na broušení. Nad dveřmi visí štít „Michał Zarzyka Egzaminowany podkuwacz koni” (Michał Zarzyka, zkoušený podkovář). Uvnitř je výheň s měchem s vyřezávanou medvědí hlavou, kovadlina na špalku a kladiva, kleště a vrtáky, většinou z obce Wyżne.
Synagoga z Połańce (replika, 2021) ★Věrná kopie dřevěné synagogy z 18. století z Połańce, která shořela za druhé světové války, otevřená 7. října 2021. V modlitebním sále stojí bima s prolamovaným baldachýnem a aron ha-kodeš, tedy skříň na svitky Tóry, a okna na východní a jižní straně mají barevné vitráže. Nad předsíní je modlitebna pro ženy, přístupná z vnější galerie, na kterou vedou schody.
Koloniál (Jaśliska, začátek 20. století, replika) ★Replika domu z Jaślisk ze začátku 20. století otevírá východní stranu Haličského náměstí. Je v něm koloniál, kde se kupovalo zboží dovážené zdaleka, jako káva, čaj a koření. Dům má stěny z trámů v bílo-hnědých pruzích a vysoký prkenný štít.
Krčma ze Sanoku (19. století, replika)Replika krčmy ze Sanoku z 19. století na jižní straně Haličského náměstí; hned vedle stojí kuželna, rovněž obnovená podle sanockého vzoru. Dlouhá roubená budova má stěny v bílých a hnědých pruzích a valbovou šindelovou střechu s komínem. Krčma byla v městečku místem setkávání a odpočinku pocestných.
Poštovní úřad (Brzozów, konec 19. století, replika)Replika poštovního úřadu z městečka Brzozów z konce 19. století na jižní straně Haličského náměstí. Je to dlouhý hnědý roubený dům pod valbovou šindelovou střechou, s několika okny a dveřmi do náměstí. Na staré poště se podávaly dopisy a balíky a kupovaly se známky.
Obecní úřad (Jedlicze, konec 19. století, replika)Replika obecního úřadu z obce Jedlicze z konce 19. století na jižní straně Haličského náměstí, mezi lékárnou a poštou. Dlouhý dřevěný dům s valbovou šindelovou střechou má do náměstí širokou verandu na sloupech. V takovém úřadě vyřizovali obyvatelé městečka a okolních vesnic své záležitosti v dobách rakouské Haliče.
Stodola z Nozdrzce (1855)Stodola z obce Nozdrzec u Brzozówa má sloupovou konstrukci: do sloupů jsou zasazena silná tesaná prkna a doškovou střechu zpevňují dvě řady příhradových vazníků. Po délce vede mlat s vraty na obou stranách a přístodůlek. Až zhruba do roku 1890 byla panskou stodolou, potom byla přenesena na farní statek, proto stojí ve farní usedlosti z obce Ropa.
Usedlost z Równe (1824)Chalupa z obce Równe u Krosna, natřená tmavě hnědě zemitými barvami s ropou, ukazuje vesnici po druhé světové válce. Interiér je zařízen jako v 60. letech 20. století: stěny se vzorem z gumového válečku, tkané hadrové koberce, nábytek z 50. let, televizor na stolku, šicí stroj a pračka. Je vidět, jak byl starý dřevěný dům přizpůsoben novému vkusu.
Stodola z Raczkowé (polovina 19. století)Stodola z obce Raczkowa u Sanoku má roubení z kulatiny listnatého dřeva, hlavně osiky, a doškovou střechu. Uvnitř je mlat a dva přístodůlky s podlahou spletenou z větví. Okénko v zadní stěně mlatu vytvářelo průvan, když se obilí podhazovalo lopatou, aby se oddělilo od plev. Patří k usedlosti z obce Blizne.
Větrný mlýn z Urzejowic (1902)Větrný mlýn typu paltrok z obce Urzejowice u Przeworsku patřil F. Rączkovi. Stojí na kolečkách, která jezdí po kruhové kolejnici, takže se celý dal natočit křídly proti větru. Čtyři křídla na dubovém hřídeli poháněla dva páry mlýnských kamenů v patře a mouka se sypala do truhel v přízemí. Mlelo se v něm obilí mnoha obyvatel vesnice.
Chalupa z Węglówky (1892)Dymná chalupa z oblasti obývané Zamieszańci má roubení natřené načerno sazemi s ropou, s bílými pruhy. V jizbě bez komína se kouř vznášel pod stropem, proto obrazy visí nízko, a v rohu je celoroční místo pro krávy. Pod podsíní leží pluhy, saně a dlabaný člun z obce Dębna a usedlost obklopuje košový plot z vrbového proutí.
Usedlost z Nadolan (1866)Nadolany byly ještě po druhé světové válce proslulé dřevěnými lžícemi, vřeteny a neckami. V jediné jizbě je obnovena dílna lžičkáře z 50. let 20. století: hoblovací lavice, pořízy, dlátka a dłubacz, ve kterém se lžíce uhlazovala. Lžíce ze syrového javorového dřeva se sušily na chlebové peci a lžičkáři je prodávali až ve Lvově, Bardejově, Jasle a Řešově.
Usedlost z Posady Olchowské (kolem roku 1880)V této chalupě z obce Posada Olchowska, dnes části Sanoku, pracoval až do roku 1918 kolář, tedy řemeslník, který vyráběl dřevěná kola k vozům. V jizbě stojí jeho ponk a ruční soustruh s velkým hnacím kolem na soustružení nábojů a na stěně visí kružidla, pily a pořízy. V létě kolář pracoval venku, v podsíni.
Usedlost z Tyrawy Solné (kolem roku 1910)Bílená chalupa z obce Tyrawa Solna u Sanoku má střechu krytou taškami se šindelovými stříškami a na vratech mlatu je vápnem namalovaný kříž. Interiér a půda slouží k výstavám; plán muzea zde uvádí mimo jiné výstavu starých hraček „Czas dzieciństwa“ (Čas dětství). Vedle stojí studna z Nowosiółek a kůlna s archaickým klínovým lisem na lisování lněného oleje.
Zájezdní krčma z Rogů (1. polovina 19. století)Celou budovou krčmy z obce Rogi u Krosna prochází široká průjezdní síň, ve které se na noc zastavovaly vozy se zbožím a vedle stáli koně. Vpředu byla výčepní jizba s komůrkou a za chodbou obytná část se dvěma jizbami. Vedle stojí studna s dřevěným vahadlem a kovárna z obce Haczów z roku 1855.
Stodola z Jaszczwi (2. polovina 19. století)Stodola z obce Jaszczew u Krosna má roubení z kulatiny a valbovou doškovou střechu. Skládá se z kolny na vozy, mlatu a přístodůlku na obilí a nad kolnou se na stropě skladovala sláma, seno a nevymlácené obilí. Patří k usedlosti z obce Ustrobna, ve které stojí také větrný mlýn z Turaszówky s kolem z dřevěných lopatek.
Chalupa z Ustrobné (1897)Roubení chalupy z obce Ustrobna u Krosna je natřené načerno ropou se sazemi, s bílými pruhy na spojích trámů. Interiér je zařízen jako ve 30. letech 20. století: vystřihovánky z barevného papíru na stěnách, květiny malované na stropě a na stříšce nad pecí. Ve stejné usedlosti stojí větrný mlýn z Turaszówky z roku 1923, který má místo křídel kolo z 24 dřevěných lopatek.
Chalupa z Rożnowic (1858)Sedlácká chalupa z obce Rożnowice u Gorlic je natřená červenou hlinkou a krytá slámou, s koźlinou na hřebeni. Má komoru, síň, pekárnu s pecí s kápí a malou jizbu vytápěnou spalinami z pece ve velké jizbě; zachovalo se kompletní vybavení. Hospodářství s pěti budovami koupil před rokem 1914 v dražbě předek posledního majitele, W. Bajorka.
Panská sýpka z Ropczyc (kolem roku 1880)Patrová dřevěná sýpka z Ropczyc pod šindelovou střechou patří k panskému areálu ze Święcan a stojí vedle panského domu, na vyvýšenině s výhledem na Sanok a hradní kopec. V panských sýpkách se skladovalo obilí z poplužního dvora.
Usedlost z Klimkówky (kolem roku 1920)Dům zámožného lemkovského hospodáře z Klimkówky u Gorlic, krytý šindelem. Štít na východní straně zdobí malinká dřevěná pila a sekera. Pod jednou střechou jsou dvě světnice, stáj, komora, mlat, přístodůlek a kolna na vozy, a chodbička před stájí spojuje obytnou část s hospodářskou. Interiér není vybaven.
Chalupa z obce Zdynia (kolem roku 1910)Usedlost bohatého lemkovského hospodáře z obce Zdynia u Gorlic má dvě světnice, stáj, komoru, mlat, chlívky a kůlnu. Obytnou část kryje zachata z prken a šindelů, která chránila dům před větrem od horských průsmyků; má vlastní okna, aby do světnic pronikalo světlo. Interiér není vybaven.
Sýpka z Konieczné (kolem roku 1860)Sýpka zvaná sypaniec z Konieczné u Gorlic: její stěny nahoře přecházejí v dřevěnou valenou klenbu a valbová šindelová střecha je vpředu převislá. Takové sýpky se stavěly ve vesnicích střední a západní Lemkovštiny pod vlivem architektury ze Slovenska. Stojí u chalupy z obce Zdynia.
Usedlost z obce Królik Polski (konec 19. století)Usedlost zámožné rodiny Smoleńů, kteří zbohatli na cestách za prací do Ameriky. Vpředu má podloubí na čtyřech sloupech. Interiér z 30. let 20. století má barevné talíře a hrnečky na stěnách, postele s krajkovými přehozy, skříň s dveřmi vyřezávanými do rostlinných motivů a stůl s letopočtem 1846 vyrytým na hraně.
Sýpka z Komańczy (začátek 20. století)Sýpka z lemkovské usedlosti z Komańczy stojí na kamenném sklepě, má sedlovou šindelovou střechu a její roubení se v rozích spojovalo na takzvanou rybinu. Ve stejné usedlosti stojí záchod vydlabaný z kmene ze Samoklęsk u Jasła a kamenná studna, kterou od svahu chrání plot ze štípaných prken.
Zvonice z Rosolina (1751)Jednoduchá zvonice ze tří sloupů pod sedlovou šindelovou stříškou; na trámu mezi sloupy visely dva zvony. Patří k cerkevnímu souboru z Rosolina spolu s cerkví, márnicí z 18. století a přilehlým hřbitovem, na kterém stojí dřevěné sloupové náhrobky z obce Wolica.
Chalupa z Niebocka (1901)Vápnem bílená chalupa patřila A. Tymińské. Podle legendy ji postavil syn bohatého hospodáře, vyděděný za sňatek s chudou dívkou, a proto je dřevo tenčí a horší. Nejdřív vznikla jen síň a světnička, později malá stáj. Majitel si přivydělával pletením košíků z proutí a v síni jsou ukázány jednotlivé fáze této práce.
Obytná budova ze Skorodného (1906)Bojkovský dům ze Skorodného má síň, světnici a komoru; hospodářské budovy už při přenášení neexistovaly. Ve světnici stojí velká pec na chleba přestavěná z kouřové, dvě postele a truhlový stůl a na stěnách visí řeckokatolické olejotisky. Na podestě před komorou leží dřevěná klepačka na plašení divoké zvěře z polí a usedlost obklopuje plot z jedlových větví.
Zvonice z obce Sierakośce (1712)Dřevěná sloupová zvonice z obce Sierakośce u Přemyšlu stojí u cerkve z obce Grąziowa. Má k sobě skloněné stěny obité prkny a dole šindelovou zástěrku, která chrání podvalové trámy. Vchod kryje sedlová stříška a valbovou šindelovou střechu zakončuje kovový kříž.
Obytný dům z Jaślisk (konec 19. století, replika)Replika obytného domu z Jaślisk z konce 19. století uprostřed východní strany Haličského náměstí. Bílený dům má dvě okna do náměstí, široká bílá vrata a vysoký prkenný štít. Ukazuje dřevěný měšťanský dům toho typu, jaké obklopovaly náměstí malých podkarpatských městeček.
Pekárna (Niebylec, 19. století, replika)Replika domu s pekárnou z Niebylce z 19. století na severní straně Haličského náměstí. Je to hnědý roubený dům se šindelovou střechou a dřevěnou verandou, který stojí mezi fotografickým ateliérem a domem z Birczy. V takových pekárnách se pekl chléb a housky pro obyvatele městečka.
Truhlářská dílna (Brzozów, 18. století, replika)Replika domu z Brzozowa z 18. století na severní straně Haličského náměstí, ve které je zařízena truhlářská dílna. Bílený dům se dvěma okny do náměstí má šindelovou střechu a štít obložený světlými prkny. Muzejní dílny u náměstí ukazují řemesla, bez kterých se haličské městečko nemohlo obejít.